Canon FS1xx: kandidát lídra karto-prcků!

Tradiční odstavec odkazů k souvislostem v útrobách tohoto webu doplňme postřehy obchodníků, sbíranými v naší kamenné základně. Moderní překotnost přinesla razantní vývoj kapacit s nepřímou úměrou cen médií a především mladším generacím se právě nerotační a nepáskové druhy velmi zamlouvají. častá přání v naší prodejně jsou "aby se tam už nic netočilo a nemohlo zmačkat", i když my konzervativnější poučení laikové máme ke staré dobré pásce vesměs hřejivější vztah. Světový trend je o komprimacích a nelineárních záznamech s okamžitým přístupem ke každé scéně, by i tohle se dá také námi konzervami (:-D) snadno připomínkovat. Naše firma funguje už 15. rokem jako specialista oboru s heslem "Prodej-servis-půjčovna-poradenství" a se svými zhruba 14-ti tisícovkami prodaných videokamer od první poloviny 90. let má docela představu o vývoji trhu. A to, že kartové druhy jednou vykážou raketový nárůst prodejnosti, jsme si dovolili předpovídat mnohokrát i ve svých recenzích. Rozmrzelost nad výhradní absencí hledáčku a nemožností ovlivnit jinak šikovné vývojáře v dalekém Japonsku spolkněme a odkažme na momentální konkurentky i předchůdkyně řady FS1xx. Byla tu povídání o karto-začátcích firmy JVC MC200 a MC500, následnicích prvničky od Matsushity SV-AV10 s názvy AV100 a pak i S100 a S150 nebo SD1; čtveřici písmen ve značce zastupovaly HD-typy Sony CX6 a TG3 a Canon jsme ukázali také v HD-verzích HF10/HF100. Jděme na SD-kartovky Canon řady FS…

PODSTATNě menší, než jejich dražší HD-kolegyňky, jsou FS10/11/100 se shodnými mírami 58x60x124 mm (ŠxVxH) a hmotností 260 gramů, z níž také nevybočuje žádná z verzí, což by mohlo udivit v rozporu s postupně rostoucí kapacitou vestavěných (nehmotných?) flash-pamětí. Shodná jsou také osazení 1/6"-CCD-snímačů s celkem 1,07MPx a transfokátory s 37násobným optickým přiblížením a nadto 45násobku tzv. Advanced ZOOM, doplněné šílenou možností zvětšit si obraz až 2000x digitálně. Celá řada je též shodně vybavena širokoúhlými výklopnými LCD s úhlopříčkou displeje 2,7" a celkem 123.000 obrazovými body, vcelku pochopitelně je stejný i přepočet ohnisek na kinofilm 41,7-1877 mm (u "Advanced" a video), respektive 41,5-1536 mm pro fotografický režim. Kromě barevného provedení pravých tělíček jsou hlavními odlišnostmi již naznačené kapacity vnitřních pamětí: to jest NIC u nejlevnější Stovky, 8GB u prostřední FS10 a 16GB u nejdražší Jedenáctky. Slot na paměové SD/SDHC-karty mají samozřejmě také všechny modely. Je otázkou, zda klesající nákupky vysokokapacitních karet nepřekvapily samotné výrobce, ale tohle nechme klidně koňovi, má kapku větší hlavu. Jistotu vestavěných rezerv volí i přes jejich relativní hodnotu překvapivě velký počet kupujících, by např. u dua HF10/100 je právě rozdíl cen snadno zpochybnitelný…

řada Canon FS1xx má stejně jako (skoro) vše u tohoto výrobce od letoška integrovánu češtinu, kterou jsem chválil v HD-dvojici HF1xx. Tři režimy nahrávání v SD-kvalitě 576 linek mají zkratky XP, SP a LP, což představuje opět shodně u všech FS-ek asi 4 až 1,6GB dat za každou hodinu videa podle nastavení (viz dále). Shodným rysem letošní amatérské třídy jsou i nové akumulátory, které dokážou konečně informovat svého páníčka o zbytkové energii v minutách, podobně jak to umí jiní výrobci už několik let; a to i s praktickou možností vyvolat si údaj o stavu energie např. před odchodem do terénu u vypnuté kamery (tlačítkem INFO pod LCD). Vcelku zajímavou finesou je osazení mikrofonní zdířkou u celé řady, by k případnému použití takových doplňků bude majitel FS-ka vesměs nucen pořídit (např.) lištu se sáňkami a šroubem do stativového závitu. Fyzický vzhled takto osazeného prcka nechám na představivosti čtenáře, ale pro příklad zmíním rozměry třeba monofonního typu RØDE VideoMic (65x102x250 mm), což po zopakování stejných údajů u videokamer FS1xx (58x60x124) doufám napoví mnohé: mikrofon má asi 2x větší míry, než kamera (:-D)…

Všechny varianty řady Canon FS1xx mají vestavěnou LED-lampu k přisvícení, žádná nemá blesk a všechny mají v údajích maximum fotografie 1.152x864 bodů. Shodné je i vkládání AKU-článku (zmíněné nové typy s informačními schopnostmi mají označení BP-8xx) do jakéhosi šuplíku zespodu stroječku, což zaráží posuzovatele jen do chvíle, než zjistí, kolik minut práce lze s dodávanou kapacitou realizovat. A protože se k tomuto parametru jinak slušně vedený web českého zastoupení zachoval macešsky, hned jej sem vepišme: plně nabitá baterie indikuje krásných 183 minut a v podstatě vůbec nelže. Pro celou řadu FS1xx je také kompatibilní letos nový doplněk coby externí vypalovačka DW100, již jsme představili už i v aktualitě; a která pochopitelně funguje i bez použití počítače. K této téměř dvoukilové černé skříňce přidám ještě čtyři doplňující informace: jednak tu, že "jako data" vypaluje i AVCHD (i např. z HG10ky nebo dua HF1xx) - a pak je po sobě i přečte. Druhou budiž ta, že si poradí vcelku logicky i s ukládáním fotografií; třetí, že se kamarádí s dvouvrstvými DL-disky a posledním doplněním pro úplnost je běžná kompatibilita vypálených DVD-disků s domácími přehrávači, pokud jsou zapsána v patřičném SD-rozlišení (dvojakou zkratkou je zde míněno Standard-Definition, by zkratka připomíná patřičné SD-karty)…

Vlastní práce s kartovými mrňaty celkem v pohodě, spolknu-li opět (už nasucho :-D) absenci hledáčku a nutnost vyklopení panelu, pokud chci mít přehled o natáčené scéně (na slunci houbelec vidím a stabilita držení je tatam). Nutno upřesnit potenciálním kupcům, že oproti konkurenčním prckům na karty nebo disky dokáže FS-řada nahrávat i se zaklopeným displejem, přičemž běžnou manipulaci je jen nutno doplnit po zaklopení LCD přepnutím voliče režimu o jedno políčko kamkoli. Stroječek pak umí nahrávat i fotit "naslepo" jako nic. Jinak v porovnání s nedávno popsanými AVCHD-kolegyňkami z dua HF jsou FS-ka opravdu podstatně menší a většina majitelů RJL bude asi láteřit, jenže trend je už holt takový. Abych nemátl nově příchozí čtenáře vlastní zkratko-tvorbou, hned ještě to RJL: už několik sezón nazpět jsem začal používat různé podobné libůstky, které mi patřičný ústav stejně odmítá patentově ochránit (tedy ne že bych se na takové věci zkoušel vážně ptát :-D); a RJL jsou přece Ruce Jako Lopaty, to dá rozum. Nakonec vzhledem ke směřování vývoje asi Japonec těžko zvětší amatérské videokamery, když už nepotřebuje skoro nic víc, než snímač, tři motorky objektivu (transfokátor-ZOOM, clonu-IRIS a ostření-FOCUS) a pak už jen prakticky pár integrovaných obvůdků v čele s procesorem DIGIC DV. Osobně naříkám nad nemožností zvolit si třeba o 20% dražší variantu s hledáčkem a připlatil bych si i za jiné prvky, ale jdu pomyslně plakat na jiné pietní místo, protože avizované novinky s touto volbou tu prý budou co nevidět…

Hlavní vypínač plus volič funkcí v jednom otočném ovladači je logický, ovládání transfokátoru nevybočuje, tlačítka na levém bočním (tzv. joystick) i spodním rámečku kolem displeje jsou v pohodě, snad s výjimkou oněch majitelů RJL. Vstup do hlavní nabídky i všech dalších nastavení mívá Canon už pár sezón pod tlačítkem FUNC., přičemž uspořádání všemožných voleb se dosti podobá podobným všemožnostem u producentových fotoaparátů (a taky proč ne). Displej zobrazuje všechny potřebné informace podle odkazovaného obrázku a z praktičtějších fines asi stojí za zmínku duální video-spouš START-STOP vedle zmíněného FUNC. Přípojná místa jsou s výjimkou nabíjení na těle zleva pod LCD a malý reproduktorek by mohl popis přístrojů řady FS1xx vyčerpat. Upřímně napíšu, že mám při popisu takovýchhle hraček VELKÝ problém s označením videokamera, ale potenciální kupce zajímá určitě mnoho jiných věcí. Ke slibu více informací o jednotlivých módech nahrávání se vracím s odkazem na jednoduchou tabulku jedné světově věhlasné W-adresy, z níž vyplývají toky dat 9Mbps, 6 a 3Mbps (pro XP, SP a LP kvalitu) a důležitá čísla pro zvědavé čtenáře: například na 8GB-kartu se uloží ve stejném pořadí toků nebo zkratek nastavení 110, 165 a 310 minut, což je logicky shodná kapacita pro model FS10, v němž je právě takováhle flash-pamě. Ostatní výpočty kapacit už nechám na bystré mysli čtenáře, protože dobře vím, že sem chodí na čumendu pouze mozková elita národa (:-D)…

Už to znáte: kurzor napoví název a velikost, klik otevře!

FS10: Klip, LP-mód, 20 vteřin; 6,15MB (Klik stáhne) FS10: Videosnímek, WIDE, 16:9, 80kB (Klik zvětší)

FS10: Videosnímek, TELE, 16:9, 32kMB (Klik zvětší)

FS10: Foto-víno, Makro 1.152x864; 415kB (Klik zvětší)

Galerie Videoklipů, Videosnímků a Fotografií. Původně jsem sem měl přichystány klípky s oblíbenými vlaky, konkrétně projíždějícími staveništěm podjezdu v brněnských Heršpicích. Když se mi ale v důsledku vytíženosti na mém rodinném staveništi zpozdila recenze až na začátek září, vzal jsem Stovku na leteckou show CIAF, která se koná tuším už popatnácté na letišti v Brně. Máme přátele v dnes už městské části Dvorska, kde je mj. dostihová dráha s tribunou a tím i uctivější vzdálenost ke koukání na obdivuhodné výkony letců s ocelovými ptáky, než jak to asi druhdy mělo 350 tisíc diváků v německém Ramsteinu před 20-ti lety. Ale snažíce se natočit většinou extrémně rychlou leteckou techniku z ruky a bez opory obouruč "v očním důlku" (s hledáčkem), rychle jsem pochopil, že na tyhle účely je každá podobná hračka vhodná jen nouzově; a to už vůbec nechci popisovat, co jsem v displeji viděl na sluníčku. Zleva doprava tedy statičtější objekt leteckého dne s demonstrací transfokace, dalším jakžtakž v ruce udržitelná historie ve vzduchu a k nim přidávám přece jen jeden vláček-motoráček. Videosnímky coby statické momentky z videa jsou snad jasné podle nadpisové instrukce nad tímto odstavcem a Fotografie (doufejme) taktéž…

Srovnání s konkurencí, dojmy. Předně si tu vyjmenujme potenciální soupeřky do pranice. JVC už druhdy přerušil svou výrobu ryze kartových prcků s výše zmiňovanými MC-čky a jeho novinka MS100 zatím rekordy v prodejnosti neatakuje. Panasonic se po relativně úspěšných S100/S150 a už méně bombastických AVCHD-tříčipech nijak extrémně neangažuje a od Sony jsou tu kartové typy "jen" opět s AVCHD-formátem, jmenovitě CX6, novější CX11 a miniaturní TG3. Canon má tedy zjevně právě pro nenáročného potenciálního kupce SD-kamery VELKÝ náskok ve výběru možných variant a nárůst jeho podílu na trhu to do puntíku potvrzuje. Kompaktnost je ostatně jednou z největších deviz kartovek, protože harddisk může být nejenom zranitelnějším, ale vcelku logicky zabírá ve stroji mnohem více místa; a (jaksi mimochodem) nefunguje nad 3000 metrů nad mořem. Z dojmů chci ještě uvést až nadbytečně (k téhle kategorii) bohaté MENU, kde najde uživatel mj. Samospouš, nastavení ZOOM-u (proměnná plus 3 stupně rychlosti motorku), indikaci hladiny audio-stopy v levé dolní části displeje, volbu pro zpoždění na tzv. rychlý start kamerky pouze vyklopením displeje (VYP. 10/20/30 minut) atd.,…

Doporučení, závěr? Když jsme v roce 1994 otevírali naši speciálku na videokamery, poměrně těžko jsme hledali na trhu cokoli, co by se dalo nabídnout pod (tenkrát) bájnou hranici 20 tisíc Kč. Pokud se moc nemýlím, tehdy to představovalo dvojnásobek průměrné hrubé mzdy za nejlevnější videokamery na trhu. Doba se posouvá, elektronika jde vpřed rychle jako málokterý obor a dnešní poměr se zvrátil až na vcelku malý zlomek vzpomínané mzdy a nejlevnějších z maloobchodních kamer. Díky zmíněnému vývoji cen si tak dnes může pořídit natáčecí společnici i drtivá většina mladých a (zatím) vesměs nijak majetných lidí. A právě tyto kategorie potenciálních točičů vybírají s mottem "NIC TOčIVÉHO" v sortimentech kartovek. Canon FS10/11/100 jsou podle mého názoru VYNIKAJÍCÍM low-endovým řešením pro amatérské home-kameramany - tj. BEZ vysokých nároků na rozlišení nebo funkce ve stylu "vyšší dívčí". Kameraman-živnostník si nepochybně bude vybírat ve ZCELA JINÉ kamero-kategorii a s jiným počtem čipů, náročnější fajnšmekr se asi poohlédne alespoň právě v HD-ranku, ale jak vyplývá z dosavadních prodejních čísel popsané řady FS, obchodní úspěch je mj. i díky cenám už teď zaručen… HOWG.