VIDEOKAMERY.cz | Canon XF200 dort

Mnozí čtenáři možná odtuší, že tahle aktualita patří buď oborově úplně jinam; anebo tématicky třeba na začátek aprílového měsíce dubna. A protože jsme čtenářům ukázali i ZBRUSU NOVÝ CANON GX10 (ano, fakt už ho tu první v ČR máme), představme si dnes jakousi odlehčenou aktualitou jednu libůstku, jakých mnoho není, respektive jaká se jen tak nevidí. To bylo tak: Správce P. Jelínek měl jako každý rok drobnou oslavu svého výročí a přátelé vymýšleli, čím originálním jej překvapit. A POVEDLO SE! No a protože si myslím (jako onen Správce ), že často vzývané Zlaté České Ručičky stojí za to představit i v jiném oboru, je tu tahle legrace. Představuji nejsladší XF200...

I když následující souvětí mohou vyhlížet jako "bohapusté chlubení", konstatujme fakt. Je jím obchodnická úspěšnost naší kamenné speciálky právě v prodejích Krále jednočipů XF200 (recenze). Naše maličká zemička stihla za dobu 3leté dostupnosti Dvoustovky na trhu zakoupit pouze něco přes 30 kousků tohoto stroje. A protože naše prodejna jich z tohoto počtu prodala téměř 30, asi můžeme být právěm hrdi na pomyslný symbol naší firmy. Je tím zřejmě objeven i důvod dnes představeného dortu. Spodní část coby jakousi základnu tvoří (moc dobrá) pečená buchta na způsob kakaového piškotu. Hlavní 3D-polovina vlastní videokamery je pak vyrobena z tzv. Fondantu, což má být pro cukráře synonymum pro potahovací či modelovou hmotu, Osobně jsem ukusoval sluneční očnici (laikům: to je ta prohnutá černá hmota vpředu na objektivu ) kousek po kousku a kromě toho, že jde o HODNĚ sladší materiál, než například pivo nebo vepřové (), je to HAFO poživatelná mňamka...

Jak vyplývá ze snímků v této aktualitě, dortová videokamera je detailně propracovaná i s několika (záměrnými?) chybičkami (ZOMM) a doplněními, které na originálu nenajdeme (hledejte). A přestože si cukrářští mistři evidentně vyhráli se svým dílem HODNĚ, musím fanoušky našeho oboru (VIDEOKAMER) trošku zklamat. Žádný z těch mnoha přepínačů není nijak funkční, ani prstenci manuálních řízení nelze otáčet; a jak je vidět na řezu cukrářského veledíla, vnitřnosti netvoří žádné desky s elektronickými součástkami, ale poctivá "buchta" s výše zmíněnou modelářskou polevou. Původně jsem uvažoval, jestli obrázky stroje-dortu v řezu nepohorší citlivější čtenáře nebo zda nezpůsobí smutek či jinou asociaci, ale nakonec jde přece jen o BUCHTU a nikoli o život... 

Každá recenze - byť tohle je takový poloviční Apríl - mívá nějaký závěr. Ukázal jsem krásný příklad Zlatých Českých Ručiček, který může být pro mnohé čtenáře inspirací, čím udělat radost fandovi oboru a přitom být velmi originálním dárcem. Nepochybuji o tom, že podobně šikovných cukrářů bude v naší zemi několik v každém kraji, ale kdyby někdo ze čtenářů potřeboval podobný přístroj (třeba foťák), kontakt rád předám... HOWG