Panasonic HC-X920: mini-srovnání s Canon HF G25

O novinkách firmy Panasonic jsme se zde zmiňovali už několikrát. A teď tu máme konečně první várky úplného sortimentu jejich videokamer - to včetně veleočekávané HC-X920tky. Tahleta zajímavost má dokonce přímo na sobě štítek, který hlásá její fičury (< tohle slůvko má tak trošku patentováno pan Neff, tak jej zdravíme ) do daleka: POZOR! Já jsem nová DEVĚTSETDVACÍTKA a mám mimo jiné Focus Ring, EVF a Level Gauge! Jinými slovy: nabízím vám prstenec manuálního ostření, elektronický hledáček i jakousi vodováhu (indikaci naklonění stroje). Než se dostaneme k porovnání této novinky s přímou konkurencí - tedy Canon HF G25 či Sony PJ650 - přinášíme vstupní mini-srovnání s prvně jmenovanou G25tkou jako malé navnadění...

Petr Jelínek: kolega Milan po více než roce praxe v naší firmě mívá dobré nápady. Jedním z nich je jednoduché "spřažení" obou testovaných kamer na jedno úchytiště (to slovo si nechám patentovat ). Lze tak demonstrovat téměř shodné podmínky pro natáčení obou kamer ze stejného místa (tolerujeme-li oněch 20 cm vzdáleností obou objektivů od sebe) a vcelku logicky i při shodných světelných podmínkách (oněch 20cm je zanedbatelných). Další část dnešní aktuality přenechávám Milanovi a pouze zkontroluji jeho pravopis a interpunkci, kolego jedem:

Natočil jsem s oběma videokamerami - připevněnými na zmíněném fórichtuňku - několik krátkých videosekvencí, a to jednoduše v nejbližším okolí naší kamenné základny. A protože jednou z moderních funkcí našeho DRUPALu je také vkládání takových formátů do článků (repsektive odkazů na světoznámý YOUTUBE), předkládám čtenářům pár klipů, aby si ověřili subjektivnost svého posudku po jejich shlédnutí. Na první dvojicí klipů je blikající pohybující se objekt na Minské třídě (tak se nazývají hlavní ulice s např. tramvajovou dopravou) v Brně - automatický režim...

Druhá dvojice sekvencí představuje (automobilové) objekty v pohybu, a to v nejjednodušším a zřejmě i amatéry nejpoužívanějším režimu tzv. plného automatu. Video si zvětšete na plnou obrazovku a zvolte patřičnou kvalitu...

Třetí duo klipů ukazuje práci obou přístrojů v kapku (uživatelem) "znásilněném" nastavení: rychlost závěrky byla nastavena na 1/800 sec. a clona je zvolena manuálně na F4. V dalších testech budeme muset manuál Canon-u G25 evidentně posunout ještě o kousek jinam, protože jeho světelnost je při uváděném nastavení příliš "zisková"; a obloha je například zjevně přesvícena, což by se pochopitelně v plném automatu nestalo - viz klip o patro výše

Poslední z ochutnávkové dvojice ukázek je ve velmi zhoršených světelných podmínkách a opět s plně automatickým režimem, kde si Panasonic umí "vytáhnout" zisk maximálně o X dB (ale to možná s menším šumem), zatímco Canon dokáže "vykouzlit" zisk až X dB, což sice zvýší v prohlížecím TV (monitoru) šum, ale s výrazně větší názorností, cože se to zrovna zkoušelo snímat. Aby bylo jasno: autoři dnešní aktuality nevychvalují ani jeden typ...

Závěrem dnes nenapíšeme nic převratného. Panasonic je očekáván jako VELKÁ zajímavost i kvůli svým nebývale OBŘÍM snímačům, ale jako obvykle u této firmy nečekejme stejný zázrak, jaký slibují jeho poutavé nápisy přímo na přístrojích nebo v technických datech jeho zastoupení. Ale ať už dopadne v naší (subjektivní) porovnávací recenzi jakkoli (a to samozřejě kterýkoli posuzovaný přístroj JAKKOLI), stejně si fanoušci jednotlivých značek nenechají ani pak vymluvit, že ten jejich Panasonic (Canon - Sony...) rozhodně je a bude (angličácky) FOREVER BEST...