Solární nabíječka...

Nezávislost na elektrické síti? Zkoumáme řešení…

Asi každý cestovatel někdy zatoužil po nezávislém zdroji energie do terénu. A protože každý den vychází slunce, řešení je nasnadě: solární energie bude ještě na MNOHO let dost a také fotovoltaické panely udělaly za poslední roky mílové kroky ve vývoji. Náš Web ostatně osm let nazpět představil solární batoh, jehož zadní část byla osazena třemi panely, jež dobíjely vestavěný akumulátor. Cestovatel tak nastavoval články na batohu slunci při chůzi. Dnešní panely i záložní články pro energii už jsou ale na jiné úrovni a reálné nabití v terénu za rozumné peníze se přiblížilo. Mrkněme na náznak řešení, jejž právě kompletujeme do možného sériového prodeje…

Panel, který jsme zvolili, má relativně malý elektrický výkon zhruba 2,4W. Při deklarovaných 12 voltech jde ale o solidní nabíjecí proud až 200mA a to stačí bohatě k nabíjení (například) akumulátorů do videokamer nebo dalších přístrojů. Náš plán je nyní jednoduchý: vyzkoušíme funkčnost nápadu na konkrétním článku do kamery a následně se pokusíme sestavit takovou soupravu, která nám nabije stejným způsobem třeba 5tiampérhodinový akumulátor, z nějž si logicky budeme moci doplnit po západu slunce jakýkoli jiný napájecí článek. Podmínek pro onu velkou energetickou záložnu bylo několik, ale k tomu se vrátíme v dalším díle povídání o naší solární nezávislosti. Dnes popišme zkušenosti s prvním nástřelem řešení.

Jako hlavní solární panel jsme zvolili jeden z výrobků, který dodává (nejmenovaná) zásilková firma s německým zázemím. Kompaktními rozměry „o něco větší A4ky“ vyhovuje po stránce skladnosti a pokud máme zůstat jen u jednoho panelu, vyzkoušejme jeho schopnosti. Řešení s pouze jedním solárním panelem se nám zdálo od začátku zásadní, protože odpadnou další nutná propojovací trápení a hlavně budeme startovat na ceně za JEDEN panel. Propojení se pokusíme řešit jako další etapu - tedy ve smyslu nejjednodušší a jaksi továrně vyhlížející sady pro uživatelské použití i bez kutilských vloh. Vyobrazený pokusný vzorek je zapojen s tím, co dodává výrobce a pro sdělení našim čtenářům by to nemělo být na závadu…

Nuže: solární čili fotovoltaické médium bylo položeno na přímé slunce a podloženo, aby byla aktivní plocha pokud možno vždy v nejlepším úhlu slunečním paprskům. Autor textu osobně dohlížel na to, aby se dvakrát (3x) za pokus posunul panel o několik stupňů ve smyslu oné nejlepší polohy vůči sluneční energii. Pro základní test byl vybrán středně velký akumulátor s kapacitou 1.700mAh, konkrétněji od naší půjčovací videokamery Canon HF S21 a univerzální nabíječka, která se nechá připojit i k palubnímu auto-napětí 12V. Jak je vidno na obrázcích, k nabíječce se přivedlo napájení barevně rozlišenými svorkami typu „krokodýlek“; a přímo na konektor, který by se jinak zasouval do zdířky pro zapalovač. Nabíječka má kontrolku, která při samotném nabíjení svítí červeně. Podržením ruky nad aktivní vrstvou panelu nebo logicky když se slunce schová za mraky, se zjevně nabíjecí proces přerušil a LED-dioda se přepnula do zelené barvy. Pokud stav stínu nad panelem trval, kontrolka úplně zhasla…

Nebudu čtenáře napínat, ať to neprotahuji. Za sobotní a nedělní odpoledne jsem nabíjel cca v součtu asi 7 hodin. Začátek pokusu byl ve 12 hodin v sobotu (na 3-4 hodiny) a zhruba ve 13 hodin v neděli (na tutéž dobu). Hrubé časy zmiňuji jaksi logicky proto, že oněch 25% procent z mnou odhadovaného času bylo sluníčko schováno. A co byste řekli? Natočili mu ho? JISTĚ, původně úplně vybitý akumulátor (kamera se vypnula - že fakt už NIC) se nabil za zmíněnou dobu do stavu 95% kapacity! Dílčí vítězství je na světě, jen se teď poprat s takovým řešením, aby to dobře vypadalo, nebylo to drahé a my mohli nabídnout jakýsi sériový produkt, který bude použitelný i pro všechny kategorie laiků. Fandové našeho oboru dozajista pochopili, že pokud se nám podaří stvořit sestavu s (kapacitně) velkým článkem, nabilo by se všechno, co by bylo potřeba, včetně například telefonních nebo počítačových pomocníků v terénu I tak je tu malý návod pro ty, kteří nechtějí čekat na nás. A my jdeme hledat zbytek řešení…

Za VIDEOKAMERY CZ sepsal fanoušek svého hobby: Petr Jelínek, foto Milan Navrátilík