VIDEOKAMERY.cz | Nová foto kamera

Tak to ji vidíš blbě - 36 x 24 mm CMOS, Effective Pixels Approx. 18.10 megapixels, Total Pixels Approx. 19.3 megapixels, odkaz - http://www.canon.co.uk/For_Home/Product_Finder/Digital_Cinema/Cinema_EOS...

Strýčk google napoví - The EOS-1D C's full-frame 24 x 36mm 18.1-megapixel Canon CMOS sensor makes possible a wide range of creative imaging expression.

http://www.hurlbutvisuals.com/blog/2012/04/the-next-gen-in-digital-film-... - první anaprosto fantastický obrázky z nového canonu 1DC. Film The Ticket bych ctěl vidět na 4K projektoru na 10m plátně! Zdá se, že interní 4K záznam je plně funkční, kuk do tamní diskuze na reakce (nenechte se odradit úvodní nebarevnou sekvencí, stojí to za to).

U foáku této třídy ne (15k USD). Jen tam nechtěli dát H264, protože má pouze 420 barvy. Pak máš na výběr mezi jejich kodekem XF422 a mezi MJPEG, který se prostě snadněji komprimuje (a foáky umí jpeg, takže to i tak nějak víc konvenuje). Samozřejmě můžeme jen spekulovat, proč dali přednost MJPEGu, prostě to podle mě bylo z hlediska konstrukce snažší a přitom kvalitní řešení (skoro jako záznam v DPX). U C300 naopak z jasných důvodů zvítězil XF422 kodek, který je prakticky identický se Sony HD422, v broadcastu je velmi rozšířený. U kamery (!) C300 tak XF422 má jasný smysl a účel.

Zajímavé je si zaspekulovat, proč tam je ten MJPEG (a ne třeba Canon XF422 kodek)? Podle mě je XF422 kodek výpočetně náročnější, než I-frame only záznam v MJPEG (ten je náročný na rychlost karet, ale ne na výpočet). Foák (narozdíl od C300) může mít problém s teplotou, takže větší výpočty pro video znamenají další horký procesor navíc - třeba už to bylo příliš. Navíc ten interní záznam může být hodně kvalitní, může to u foto-kamery dávat smysl. Nic jiného mě nenapadá, prostě k foáku je MJPEG asi lepší volbou (pokud se tedy vybírá z kodeků s 422 barvami, kde AVCHD prostě nestačí), ale bude to na druhou stranu žravý na karty.

S tím zvukem chápu, že nároky jsou individuální. Pro běžné záznamy HDV bohatě stačilo, pro náročnější existoval většinou záznam přímo od zvukaře, takže nebyl problém. XF100 má PCM zvuk a široce akceptovaný broadcast kodek, který vyniká poměrem efektivita/výkon. Ono uchovávat 4K soubory v RAW nebo nekomprimované podobě je velmi náročné na místo (a má smysl jen u velkých filmových produkcí). Právě na velké filmové produkce jsou zaměřené poslední kousky od Canonu (C300 a zmíněná fotokamera), cena novinek je 30k USD a 15k USD, což si myslím je NAPROSTO mimo rozsah jakéhokoliv běžného človíčka, který v čR občas někomu natočí nějakou akci. Zajímavou tak zůstává pouze ta souvislost s malými levnými foáčky, kde třeba jeden můj známý (který se dobře vyzná v oboru) točil na dovolené pár záběrů na foák s MJPEG a rozhodně si nestěžoval. Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že ldié, které video živí, spíš volí kamery a formáty, které jsou dnes plně optimalizované pro běžné profi střižny. Snadné zpracování je znatelnou výhodou v postprodukci, např. AVCHD na i7 procesorech už je v pohodě, běhá i na noasu bez problémů. Takže MJPEG není třeba zatracovat, ale současně je dobré vědět, že dnešní kamery poskytují na výběr široké spektrum kvality záznamů, jde jen o poměr cena(efektivita)/výkon(kvalita). Užívej si MJPEG .-) , mnoho jiných si bude ale stejně pohodově užívat zase jiné druhy záznamu.

Vždy jsem psal, že budeš mít radost .-) .

Takže fotokamera Canon nabízí interní záznam 4K s 500Mbps (32GB stačí na 16min), případně HD v 50p se 180Mbps. To je solidní. Na vimeu jde najít srovnání FS100, 5DMII, 5DMIII (významný rozdíl v aliasingu, je řádově lepší než dvojka) a C300. Je tam krásně vidět, že FS100 méně šumí (ale je nasleplá), zatímco C300 víc šumí ale je znatelně ostřejší (takže když zapnete dešumátory, obraz bude z hlediska šumu při velkých ISO prakticky identický s FS100). Co jsem slyšel, tak FS700 je z hlediska citlivosti horší než FS100, zajímavé bude srovnání s C500. Každopádně pokud bude tahle nová fotokamera obrazově ok, pak to bude skvělý doplněk pro filmaře do stísněných prostor (interní záznam bude hlavní výhodou pro tahle speciální použití). Bloom tvrdí, že se chystá ještě levná verze, takže vyčkejme podzimu .-) .

Výřezy jsou dobré leda tak na časosběry (doděláš si různé skoky-nájezdy). Podle mě se změnou technologie pro kameramany zase tak nemění, stále spíš zůstává základní rukopis - kdo točí pro velká plátna dělá jiné záběry, než kdo točí čistě pro TV. Někde jsem zaslechl, že japonci mají dokonce specialisty na natáčení filmů pro náramkové hodinky .-) . Jediné, co ameramany (kromě již zmíněného) zajímá, je jak si poradí kamera s velkými kontrasty, přechody, jak moc se musí svítit, jakým způsobem. Na druhou stranu je třeba na Bloomovi vidět, že tu vzniká generace filmařů, kteří začali na foácích - tedy ti jsou zvyklí na poměrně velkou svobodu, kterou jim malá nezávislá kamera může poskytnout. Velké štáby a velké kamery na super stativech jim zdá se někdy spíš i překážejí.