VIDEOKAMERY.cz | Canon LEGRIA GX10

Dostalo se nám opět cti být prvními, kdo tu měli novinku par excellence! Dnes popíšeme nedočkavým fanouškům našeho oboru CELOU tuhle NÁDHERU tak, jak jsme byli schopni ji za pár dní gurmánské ochutnávky poznat a jak jsme si ji mohli vyzkoušet. Správce Webu Petr Jelínek jako (doufejme) aspoň trošku poučený laik oboru se pokusí odhalit hlavní přednosti a nastínit zvídavým čtenářům důvody, proč by měli letos nebo v dalších sezónách při eventuálním výběru své nové videokamery uvažovat právě o GX10tce. Navíc máme s datem uveřejnění článku dokonce už i zadáno pár kousků (brzkým) prvním šťastným majitelům. Vítejte v RECENZI… 

Canon LEGRIA GX10 je VẎRAZNĚ MASIVNĚJŠÍ a hmotnější, než jak to denně v rukou cítí majitelé HF G25, G40 a dalších mašinek: tahle POCTIVÁ strojovna má totiž v plné výbavě (viz dále) téměř 1,5 kilogramu! CMOS snímač „typu 1,0“ (žádný PALEC, ale míry 13,2 x 8,8 mm!) má celkem 13,4MPx (z toho 8,29 efektivních), v systému tzv. duálních pixelů CMOS AF, což zjevně tak velkému senzoru HODNĚ pomáhá s automatickým ostřením (<= viz dále). Veledůležitý díl stroje se snímačem spočívá za soustavou čoček („konfigurací objektivu“) 14 skupin z 18 prvků - s dovětkem z W-stránek producenta, že jde o „oboustranné asférické čočky a jednostranné čočky Hi-UD“. A tahle zjevně nikoli jednoduchá sestava skel má krásný rozsah ohnisek 25,5-382,5 mm (přepočtení na kinofilm asi netřeba k doplnění), tedy 15násobné optické přiblížení. V průběhu dnešní recenze podám čtenáři poctivý a vyčerpávající výčet co nejvíce parametrů a vyzkoušených funkcí, které by mohly fanouška oboru zajímat…

Canon LEGRIA GX10 je nádherná od prvního uchopení! Už v upoutávací aktualitě jsem psal o tom, že „nebojuji“ s míněním příznivců jiných výrobců. Zdůvodňoval jsem to jednak tím, že jsem za a) samozřejmě také fanouškem jejich značek (univerzálnost nade vše ) a za b) jsem pravděpodobně držel v rukou a kariéře jako (především) prodejce či (občas) kameramana více videokamer, než většina čtenářů. K věci. Vezmu-li designem nejlogičtější model k porovnání HF G40 - což jakoby XA30 bez madla vyhlíží logicky - vidím výrazný nárůst délky a také šířky těla, o facku větší sluneční clonu a širší prstenec manuálů, ale v zásadě jde uspořádáním o dvouvaječná dvojčata. Umístění transfokátoru, hlavního vypínače nebo obou botiček (standardní i aktivní) jsou v zásadě shodné. Stroj tedy vychází svou ergonomií i tvarově z tria HF G25/G40/XA30 (údaje na klik), ale jeho rozměry jej pasují spíše vedle Královny jednočipů XF200. Pouze tělo má totiž míry 135x97x214 mm a hmotnost 1.140 g, zatímco plně osazený stroj má 150x97x267 mm a 1.335 g. Jinými slovy MACEK jako Brno (< = klik na vysvětlení pojmu)… 

Za úvodem a vstupem do vlastního popisu stroje zopakuji údaje z nedávné aktuality, že mezi hlavními finesami videokamery je CMOS s duálními pixely a mimoto jde i o jeden z prvních maloobchodních přístrojů s formátem 4K na frekvenci 50p, při vzorkování barev (Colour Sampling) 4:2:2 a maximem datového toku 150Mbps. Nadto je oproti konkurentkám velice kompaktní a my už i víme, že cenově bude docela příznivá, byť od výše zmiňovaných kolegyň „jen Full-HD“ stejné značky se finančně liší HODNĚ. Vsuvka kvůli rozlišení: 4K, tj. 3.840 x 2.160, je dvojnásobkem poměrů stran Full-HD 1920x1080, ale plošně čtyřnásobkem celkového počtu bodů, tedy 8,294.400 pixelů oproti 2,073.600Px. HRŮZA! Jako možná jediní jsme vyfotili nejen GX10 samotnou, ale také ve srovnání, které jen tak někdo nenabídne: tedy vedle současných prodávaných typů HF G40 a XF200 (zde výše). HF G25 máme sice ve vitrínkách taky, ale srovnávacích snímků tu už bylo dost (kliknout si). Plynule k popisu STROJE…

Zepředu dozadu zleva doprava. Za prstencem manuálů s volbou FOCUS/ZOOM (první posuvník uprostřed) je ovládání ND-filtru s tlačítky +/-. Tady vsuvka: Šedý filtr deklaruje výrobce na čs. Webu produktu jako „3 hustoty, karuselové přepínání, motorový pohon, ND1/4, ND1/16, ND1/64“. Těžko ozřejmím tuhle funkci lépe, takže jen pro laiky dodám, že neutrální šedý ND-filtr (ND = Neutral Density) slouží k omezení toku světla do útrob stroje, tedy jeho elektronice, aby měla s nadměrným světelným tokem co nejméně práce. Tady funguje skvěle! Tlačítko CUSTOM slouží k volbě funkce malého rýhovaného točítka pod objektivem s kruhovým čelem vpřed. Možnostmi jsou (na LCD zprava) OFF, Kompenzace expozice (= jasné), LIMIT AGC (tohle vysvětlím) a ještě funkce Tv/Av/M (priorita času, závěrky, manuál). Čudlík CUSTOM se podrží, otáčením točítka zvolí funkce a potvrzením zůstane v záloze. Podmínkou je poloha maličkého přepínače u kolíbky ZOOM v písmenku M neboli manuál. Poloha AUTO nedovolí vůbec zobrazení možností na displeji, podobně jako nenechá zařadit možnost ručního ostření tlačítkem AF/MF na rámečku displeje zevnitř (zase viz dále). K funkci AGC - automatické řízení zisku (Automatic Gain Control) - již znají poučenější naší branže velmi dobře. Umí totiž „zesvětlit“ obraz v šerých scénách až vizuálně do denní světelné úrovně, ale takhle obraz klame jen v malých obrazovkách (displej kamery), přehrávání na velké plazmě (LCD) odhalí většinou velmi rušivý šum. Řešením bývá omezení automatického zisku na (dejme tomu) někde mezi polovinou a 2/3 maxima. Zde je rozsah v normálním módu (tj. nikoli zpomaleně) 0~29 dB - doporučuji tedy vyzkoušet mez po „zkrocení" na nějakých 12 až 18dB a podle toho se řídit v další práci…

Výklopný dotykový širokoúhlý displej má úhlopříčku 3,5“ (8,9cm) a přibližně 1,56MPx. VÝBORNÁ zpráva pro všechny, kdo nemají rádi upatlané displeje (jako já): Díky geniální dvojici prvků na zadní straně vlevo MENU (níže) a SET (zde výše, multifunkční joystick) NENÍ vůbec třeba se dotýkat plochy LCD-panelu! Všechna nastavení zvládá zaučený levý palec uživatele. Měl jsem sice raději tohle duo čudlíků vpravo (viz HF G40 nebo XA30), ale když je může mít vlevo i Královna XF200, budiž. Ono se to nakonec nejeví nijak nelogicky, započítám-li pravičku vsunutou do zápěstního řemínku, že. Zde maličkou poznámku: I když jsem musel „skousnout“ dotykové displeje na mobilních telefonech a už bych pro tento sortiment přístrojů asi ani nedokázal „vyjmenovat dost odporu“, pro videokamery má moje logika HODNĚ důvodů (vždyť koukám do hledáčku, tak jaképak vyklápění panelu). Poznámka měla být ale o tom, že můj kolega (kousek přes 26 roků) automaticky začal po uchopení videokamery symbolicky patlat právě obrazovku, zatímco já byl tak rád za zmíněné čudlíky. Z ovládacích prvků na těle doplním Hlavní vypínač/přepínač režimů - kde bych byl MOC rád za aretaci à la XF200 - a taky MAGN. (asistent coby „přískok“ na detail), samozřejmá hejblata ZOOM (proporcionální nebo manuálně umravněný průběh nájezdu/odjezdu „trafa“ - viz dále) a hlavní palcové tlačítko REC neboli video-spoušť…

Popis brunetky - při němž se snažím vsouvat vysvětlivky - dokončeme krytkami a zdířkami. Tedy než se vrhneme pod displej, kde je také co ke zmínce. Canon GX10 má všechno, co lze chtít, snad kromě externí nabíječky (lze dokoupit, zde se nabíjí článek zavěšen na stroji). První zdířky jsou pod krytkou vzadu vedle vybrání pro akumulátor: shora je REMOTE (předpokládám standardní LANC, ověříme), pod ním sluchátka a třetí napájení/nabíjení. Další zdířky kryje velká gumo-plastová záklopka vpředu vpravo: mini-HDMI, mini-USB a MIC pro externí mikrofon (klasický 3,5 mm JACK). A ač se může zdát pokračování zdířek nepatřičným, určitě mezi ně lze zařadit díky kontaktům dvojitý podélný slot na paměťové karty nad předním úchytem zápěstního řemene (má vyskakovací krytku s posuvníkem k otevření). A jako poslední uvedu aktivní botičku neboli Mini ADVANCED SHOE, která slouží jen na případná připojení firemních doplňků; a to celkem pouhé tři dohledatelné libůstky. Světlo VL-5 vysává baterii kamery příkonem 5W, ale v dnešní LED-době už nejspíš asi nemá co říci. Pak jsou tu dva druhy mikrofonů, které se oba objevily na našem Webu: prostorový SM-V1 jako „pětjedničkový“ kompaktní prcek nebo směrový DM-100 coby doutníkový typ s přepínáním módů. U typů světel VFL si vůbec nejsem jist, zda jimi mást čtenářovu hlavu (viz odkaz VFL-1)…

Jdeme pod displej a do MENU. Na rámečku vlevo jsou tlačítka AF/MF (automatické/ruční ostření) a POWERED IS (režim stabilizátoru). Současně mají tato tlačítka čísla 1 a 2 v rámci tzv. uživatelských voleb (ozřejmím dále). Na těle kamery jsou pod LCD ještě 3 čudlíky: shora PRE REC (přednatočení), níže „zákaz otáčení“ (oblouček se šipkou v obdélníčku) čili připomenutí posledně zaznamenané scény a spodní DISP (volba zobrazení na LCD) s nápisem pod tlačítkem BATT. INFO, což je ono kouzelné probuzení přístroje bez jeho zapnutí pouze k několikavteřinové indikaci kapacity akumulátoru - před odchodem do terénu. Hlavní nabídka obsahuje několik skupin nabídek: Nastavení kamery 4 skupiny, Nastavení záznamu 3 podnabídky, Nastavení zvuku a Nastavení displeje po dvou, Nastavení systému pak jako poslední dokonce 5 skupin. První ze zvědavých otázek byla k Češtině: ano, tenhle strojek si (na rozdíl od XF200) nechal od vývojářů naši řeč implementovat a na rozdíl od jiných značek zjevně s dohledem oborových borců. Jednotlivé pojmy totiž postrádají směšnosti některých povelů od jiných výrobců, ale do rozboru nepůjdu. Prostě je to DOBŘE uděláno. Zvídavým čtenářům tu budiž názorné snímky vyčerpáním; a potenciálním zájemcům o tuhle kameru (od nás) nabízím náš @-mail…

Uživatelská tlačítka 1 až 6. V jedné z nabídek (třetí skupina Nastavení systému - 2. a 3. Podnabídka) lze přiřazovat ke každému z pěti tlačítek jeho konkrétní funkci a tu tak má kameraman k dispozici na tomto tlačítku. Takže číslo 1 a 2 už jsem zmínil (rámeček displeje), čísla 3 a 4 jsou pod sebou na těle stroje (PRE REC a obdélníček připomenutí scény) a poslední Pětka pak náleží čudlíku MAGN. nad video-spouští u pravého palce. Pečlivým prozkoumáváním téhle vyspělé krasavice jsem si uvědomil, že je tu ještě ŠESTÉ tlačítko, byť nikoli mechanické na těle, ale s volitelnou funkcí k přiřazení podle chuti či potřeby kameramana: nachází se na ploše displeje hned vedle vstupu do další nabídky FUNC (opět píšu dále) a dá se ovládat i joystickem, což se logicky hodí při „normálním natáčení“, tedy skrze hledáčkovou obrazovku. Plynule k rozkošnostem STROJOVNY…

Jednou z hlavních fines je PADESÁT progresivních snímků v módu 4K, což má být onen ZÁSADNÍ ROZDÍL oproti všemu, co zkoušeli vývojáři Sony a Panasonic ve svých maloobchodních modelech. Zkoušení zatím ukazují, že to tak OPRAVDU JE. Je tu také například zrychlený a zpomalený pohyb. Zatímco ten první (2x, 4x ,10x, 60x, 120x, 600x a 1200 krát) se tváří jako jasný časosběr - například při 4násobku zrychlení přehrává každé 4 vteřiny pouze jednu sekundu a lidé tak chodí překotně jako v němé grotesce, zpomalení je jiná káva. V plné náloži 50P při 4K umí mašinka sice jen 0,5násobné zpomalení, ale po přepnutí do „jen Full-HD“ - a snížení frekvence na 25P, to na čs. Webu chybí - se v nabídce objeví i možnost 0,25x. Připomínám, že oproti všem pokusům, jež jsem viděl za poslední DLOUHÁ léta, tohle zpomalení JE plnohodnotné co se týče rozlišení i kvality na pohled: viz ukázky dole, ty jsem si nemohl nechat v šuplíku. Plynule dál: Počítadlo „jede jaksi furt“ kontinuálně podle plnění karty (REC RUN) - a dá se také nechat jako stále běžící kód s možností vynulování (FREE RUN), jen na staré dobré počítání každého klipu zvlášť z páskové éry je zde nutno zapomenout. Kolíbka ZOOM čili transfokátor má buď proporcionální chod - čím víc stisknu, tím jede rychleji. Nebo konstantně ze tří režimů Rychlý - Normální - Pomalý. A nakonec lze ještě měnit rychlost zoomu na konstantní 1~16 (cca 4:35 minuty rychlostí 1, přes 30 vteřin rychlostí 8 až po 2,5 vteřiny maximem 16tkou), plus totéž konstantních 1~16 ještě možno zadat i pro povely z dálkového ovládání. Mimochodem: proporcionální průběh dokáže s maximálním zmáčknutím najet/odjet v plném rozsahu už zhruba za JEDNU vteřinu… 

Skvělý barevný hledáček, mimochodem shodný s HF G40, XA30 a dalšími kamerami producentových řad: 0,24“ (0,61cm) s celkem 1,56MPx. S regulací dioptrií +2 až -5, obraz v něm je krásně ostrý a vše, co lze vidět na displeji, zobrazuje také. Tubus hledáčkového okuláru je zakončen pohodlnou gumovou očnicí a pro úplnost dodám, že je výklopný až o 45°. Aktivní botku pár odstavců výše doplňuje vpředu standardní typ za vestavěnými mikrofony a stativový závit je samozřejmě klasika jako u každé běžné a maloobchodně dostupné videokamery (1/4“ čili Ø 6,35 mm). Poněkud pozoruhodnějším detailem jsou mřížky ventilátoru: AIR INTAKE (sání) je vpravo hned za objektivem a výstup označený EXHAUST VENT pak umístili konstruktéři hned za zadní očko zápěstního řemene. Ventilátor se mimochodem dá v nabídce vypnout, ale nikde jsme nenašli žádnou výstrahu, že by to uživatel neměl dělat nebo že by to mělo vliv například na hardwarový výkon kvůli zahřívání stroje. Ani produktový manažer neřekl, že by nešel vypnout "nafurt". Ještě poznámku k ergonomii a šup na dokončení popisu krasavice. Zápěstní klín, který přiléhá k dlani pravé ruky, mně osobně HODNĚ sedí; a zase jednou je evidentní, že to dělali kluci, co po práci (povinně?) sem tam vezmou kameru do ruky! Tvar mi dokonale padne na oba „chiromantické pahorky“ - sluneční u palce i měsíční pod malíkovou hranou. A relativně těžký stroj se tak dá opravdu pohodlně držet i ovládat jednou rukou…

Rozsáhlé nabídky mají ještě další alternativy; nebo spíše druhé vlny. Pokud se aktivuje (joystickem nebo dotykovou ploškou obdélníček FUNC na displeji, zjeví se nabídka podobná těm z foťáků (levé ikonky) shora dolů: GAIN, Kompenzace expozice, Vyvážení bílé, BLC vždy zapnuto, Zaostření (viz dále), MAGN. (už zmíněno výše), ZOOM (možnost ovládání transfokátoru displejovými ploškami), Vzhledy (kromě tří režimů obrazu včetně možnosti černobílého tu lze řídit v další položce i Ostrost, Kontrast a Hloubku barev) a nastavení audio-stop v čele s ručním řízením. Zaostření je tu kapku na rozebrání, jděme do něj. Automat není k rozboru a kamera jej i díky duálním pixelům zvládá skvěle. Manuální ostření je ale jiná káva. Je tu možnost plně ručně ostřit prstencem na objektivu, joystickem (ten užívám stále) a jsou tu také další vymoženosti. Lze nastavit pevné ohnisko v metrech, zařadit PEAK coby „Peaking“ neboli zdůraznění ostrosti (zaostřené hrany svítí barevně); a to ve třech barvách plus černobílém módu - efekt je nazván „Hrocení barev“ a má volby červená/modrá/žlutá pro indikaci zaostřených hran. Zpět vystupuji vesměs návratovým obdélníčkem, protože křížkem mě vrátí úplně ven. Navazující na začátek odstavce, druhá vlna alternativ je tvořena také položkou „P“, pod níž se zjeví Programové AE neboli expoziční programy: zde je celkem 12 možností, které znají i uživatelé fotoaparátů důvěrně. Vypíchl bych za sebe asi hlavně „Bodové světlo“ a možná i „Ohňostroj“, protože povely typu Portrét, Sport atd. zřejmě netřeba vysvětlovat. Všem, co touto informací nepohrdnou, DŮRAZNĚ doporučuji zařadit funkci často zvanou „Spot-Light“ (Bodové světlo) všude, kde se to tak jeví: namátkou z hlediště divadla na pódium…

Současné ovládání manuálů. Měli jsme nedávno v naší prodejně kapku náročnějšího zákazníka, který chtěl vědět, zda se dá současně u HF G40 ovládat manuální clona a (třeba) ostření. Se vzpomínkou na tu situaci jsem u GX10tky navolil na kroužek u volby CUSTOM řízení expozice a na hlavním prstenci manuální ostření. A co byste řekli, natočili mu ho? Jasně, i dva současné manuály fungují na jedničku; a aby kameramani čučeli, ještě jsem si popojížděl zoomem a vše šlo jako na drátku. Videokamera jela v poloze ležmo na pultě vedle PC-klávesnice. Jinými slovy: tyhle varietní ekvilibristiky musí uživatel mít proč chtít nebo zkoušet - mít důvod nebo plán takového „blbnutí“ v terénu a stativ je asi logickým základem pro takovouto „kaskadérskou“ práci se strojem. Ačkoli - my páni kluci si přece tak strašně rádi hrajeme, takže ani s autem nebo motorkou člověk nedělá vždy jen to, co se jeví běžnou činností…

VÝBORNĚ se to drží, SKVĚLE se to ovládá, má to BEZCHYBNOU ergonomii a TOTÁLNÍ výbavu manuálních řízení i pro nejnáročnějšího uživatele. Nechybí tu žádné z možných přípojek či možností použití doplňků (zdířky a botičky), nemá to žádné z druhdy (u konkurencí) dohledatelných nedostatků, které by poučeného laika napadly nebo pověstně praštily přes nos. Abych nezapomněl: je tu i velemoderní bezdrátové spojení s multimediálním světem Wi-Fi, takže možnosti ovládání všechny. TOHLE JE PROSTĚ DOKONALÉ jaksi samo o sobě - a ač jsem hledal, jak jsem hledal, nic ke kritice jsem opravdu nenašel. 4Káčkové video je konečně někde, kde jej začínám chápat i já, byť všichni tušíme, že jako předběhnuvší rameno vývoje se bude ještě dlouho prosazovat: 4K-video si totiž zatím nijak nepořídíte (než videokamerou), chce to opět další novou TV a druhdy bombastický počítač (4 jádra na frekvenci 4GHz atd.) s tímhle ani plynule nehne, natož aby s takovým „železem“ hrozilo editování! HOWG…

Fotodokumentaci „prototypu“ (čs. Canon zapůjčil kus s v. č. 00033) dal Milan Navrátilík, sepsal Petr Jelínek 

Konzultace k objednávkám činí žádostivý zájemce @-tady nebo telefonicky (541218591), objednání též ZDE...

Přejděme k ukázkám, máme dovoleno zveřejnění s tím, že jsou z tzv. samplingového kusu. Dole pod textem jsou tu Fotogalerie a Videogalerie. Mezi "Fotkami" je prvních 8 políček z videa 4K, ale pro plnou nálož musím odkázat opět na náš @-mail, DRUPAL to dává jinak. Poznamenám, že demonstrace rozsahu transfokátoru je jasná spíše z ukázek videí (dále), ale políčka 3 a 4 nebo 9 až 12 napoví také. Ve Videogalerii se nabízí popořádku Koně (4K, ale Youtube), zpomalený krysařík (podle mě pecka), zpomalený bílý psík, rozsahy zoomu u hradu Svojanov a zámku Letovice, zaostření s najetím zoomu v šeré scéne a rychlé přeostření v šeru díky duálním pixelům. Snad názorné. DŮRAZNĚ připomínám, že pokud čtenářův počítač po volbě 4K nestíhá, nemusí jít o naši chybu...