Panasonic S10: Odolný pravec do terénu

Ještě pár slov od PJ: Jednak chci stručně shrnout kartové začátky - odkazy k prvničce AV10 (která byla tuhle po 5-ti letech "úspěšného" nabízení v prodejně konečně darována do tomboly :-D), následnici AV100, tříčipům S100/S150 nebo konkurenčnímu duu MC200/MC500 i hračkám méně kamerových značek - a upřesnit, že Honzův letní začátek vyplývá z psaní textu v průběhu srpna (a Jenda má slovo). Slunce dosud ještě pořádně hřeje a tak se nám stále nabízí spousta příležitostí vyrazit do přírody, na kole, kamkoli na vycházku nebo jen tak si lehnout někam k vodě. Patří-li čtenář k té skupině lidí, která si chce všechny své zážitky zdokumentovat a přitom s sebou nechce nosit velký a těžký stroj - s nímž se musí od bazénu držet pěknou řádku metrů (aby jej vlhkost nevyřadila z činnosti) - a také se nechce strachovat pokaždé, když někde třeba trošku prudčeji položí batoh s kamerou; možné řešení všem nyní přináší firma Panasonic kamerou SDR-S10: malou, lehkou a "prachu-vodě-nárazu odolnou" potvůrečku. Po předchozích úspěších kamer S100 a S150, které stejně jako S10 používaly coby záznamové medium karty Secure Digital, vsadil Panasonic spíš než do kvality snímací části na rozměry a skladnost…

Zatímco S100 i S150 využívaly "mini-tříčipovou" technologii (3x800k bodů), S10 osadil Panasonic pouze jedním čipem s celkovým rozlišením 800 tisíc obrazových bodů a s úhlopříčkou 1/6". Velikosti přístroje také odpovídá optické přiblížení dosahující maximální hodnoty 10x ZOOM, rozsah ohniskových vzdáleností začíná na 2,3 mm a končí číslem 23 mm (přepočet na kinofilm je docela jakžtakž 44.1 - 441 mm) a ve výčtu vlastností optické části nesmíme opomenout ani světelnost, již udává Panasonic s rozsahem 1,8 až 2,4. Další poměrně významný rozdíl mezi předchozími modely a nástupcem, který opět trošičku degraduje kvalitu výsledného záznamu, je stabilizátor obrazu. Zatímco S100 i S150 byly osazeny optickým stabilizátorem, S10tka se spoléhá pouze na elektronickou stabilizaci E.I.S. Drobnou nevýhodou může být také absence závitu na objektivu, což znemožňuje použití jakékoli předsádky nebo filtru. Na druhou stranu průměr objektivu S10 je tak malý, že by se asi jen těžko nějaké příslušenství shánělo…

Pokud jsme zatím výše zdůrazňovali spíše zápory kamerky, nyní se zaměříme na určitě největší výhodu této mašinky; a tou je velikost. Svými rozměry (ŠxVxH) 31 x 63 x 114 mm a hmotností 182 g (bez karty a akumulátoru) připomíná spíše větší mobilní telefon než videokameru a řadí se mezi nejmenší (není-li úplně nejmenší) kamery na trhu. Příznivcům klasických kamer se asi nebude moc zamlouvat tvar přístroje, zato však působí velice kompaktně a elegantně. S10 i přes své malé rozměry ukrývá poměrně velký LCD-panel; a to širokoúhlý o úhlopříčce 2,7 palce s rozlišením 123.000 pixel. Místo na klasický hledáček už samozřejmě na tak malém těle nezbylo. Kompaktnost přístroje neruší ani umístění akumulátoru, který je schován pod krytkou ve spodní části přístroje stejně jako slot na SD kartu. Toto umístění má jedinou nevýhodu: do kamery nelze vložit silnější akumulátor než ten, který je dodáván v základní sadě. Typ VBJ10 má kapacitu 1000mAh a vydrží přibližně 45 minut běžné práce s přístrojem…

Celkové držení kamery je i přes neobvyklý tvar příjemné a po namontování "řemínku" - který je ke kameře dodáván v základní sadě - se člověk ani nemusí bát pádu. Tlačítka nahrávání jsou na těle kamery dvě, jedno v zadní části přístroje a druhé vepředu vpravo. Ty jsou doplněny kolébkou transfokátoru nahoře. Ostatní ovládací prvky jsou ukryty pod displejem a neruší tak celkový vzhled. Spouštění přístroje a volba režimů tu probíhá pomocí kolečka s příslušnými symboly. Multifunkční ovladač se středovým tlačítkem ovládá veškeré manuální funkce a také celé menu. Toto řešení není sice z počátku úplně pohodlné, ale po kratším zvykání se člověku vžije. Tlačítko s nápisem MENU plní svou tradiční funkci. Trošku netradičně vyřešil Panasonic přepínání z automatického režimu na manuál, kdy každý režim má své vlastní tlačítko na rozdíl od posuvníku u ostatních modelů značky. Výčet hejblátek a ovládátek doplňme ještě tlačítkem pro přímé mazání scén a ďolíčkem RESET k obnovení továrního nastavení…

O nabídce MENU se nemá cenu sáhodlouze rozepisovat. Je stejná jako u zde nedávno recenzovaných harddiskovek H20 a H250, což napoví obrázek. Zmíním tedy pouze pár nejdůležitějších nastavení. Mezi ty se jistě řadí volba kvality záznamu. Stejně jako u harddiskovek jsou k dispozici tři režimy, XP (s udávaným tokem dat 10Mbps), prostřední SP (s 5Mbps) a nejnižší LP (2.5Mbps). V praxi to znamená, že na 2GB kartu - jež je dodávána v balení s kamerou - nahraje náš prcek v nejvyšší kvalitě 25 minut záznamu. Dále v nabídce samozřejmě nemůže chybět formátování karty nebo "napájení displeje", (zvýší jas LCD panelu - samozřejmě za cenu vyšší spotřeby). Z manuálních funkcí, které se aktivují stiskem středového tlačítka multifunkčního ovladače, nabízí S10 manuální ostření, vyvážení bílé, nastavení clony a závěrky. Oproti diskovým sestrám chybí telemakro nebo noční mód; kompenzace protisvětla a režim JEMNÝ zůstaly u S10 zachovány…

Abych nezapomněl, rovnou zmíním přípojné konektory. Na pravé straně kamery v zadní části se nachází krytka, pod kterou jsou propojovací zdířky. AV výstup a USB jsou samozřejmostí, stejně jakož i příslušné kabely dodávané ke kameře na propojení přístroje s televizí, resp. s počítačem. Větší rozdíl oproti ostatním současným modelům od firmy Panasonic zde nastává při nabíjení akumulátoru. Zatímco ke všem kamerám je dodávána externí nabíječka, S10 má klasický síový adaptér a akumulátor se nabíjí přímo v přístroji. Zdířka pro tento adaptér je opět za krytkou hned pod USB konektorem. K dokončení výčtu dodávaného příslušenství nám postačí zmínit ještě CD se softwarem Motion SD studio, přes který lze upravit záznam MPEG z kamery a exportovat jej na disk DVD. Stejně jako u všech letošních modelů firmy Panasonic je stahování záznamu do počítače podmíněno propojením přístroje se závislou sítí, což možná dostatečně nepochopí obyvatelé z oblastí se slabší jistotou výpadků dodávek oné energie (:-D)…

Tak a konečně se dostáváme k vlastní praxi a natáčení. Držení kamery je buď horní nebo spodní (viz znovu snímek z návodu). Kamera svou velikostí přesně zapadne do dlaně, což má velice pozitivní vliv na stabilitu obrazu a i při plném (desetinásobném) přiblížení kompenzuje přece jen trochu méně účinný elektronický stabilizátor. Při delším natáčení mě ovšem z tohoto ne úplně tradičního držení začíná bolet zápěstí. Co se týče kvality zaznamenávaného obrazu, určitě bych doporučil natáčet jen v XP-módu. Výsledná kvalita záznamu odpovídá rozlišení velmi malého CCD-snímače a miniaturní velikosti objektivu. To v praxi mj. znamená, že třeba na LCD-televizoru (Full-HD) o úhlopříčce 96 cm - v naší prodejně - byl obraz neostrý a dosti zrnitý. V ukázkách kousek níže přikládám i dva Videoklipy, aby se kdokoli z kategorie čtenářů s velkým očekáváním (na straně jedné) anebo každý z party předem odsoudivších podobné komprimační prcky (tedy z druhého tábora náročnějších fandů) přesvědčil o pravém stavu věcí…

Na klasičtějším televizoru dosáhla kamera výrazně lepších výsledků a obraz působil poměrně příjemně a "koukatelně". Při psaní recenze jsem bohužel nemohl prakticky vyzkoušet odolnost proti prachu, vodě a nárazům. Rád bych hodil kameru na zem a vylil na ni kýbl vody, ale nebylo mi to povoleno (:-D). Mohu tedy pouze citovat návod, který říká, že můžete kameru držet mokrýma rukama nebo ji i např. postříkat vodou (ne slanou). Kamera však není určena pro použití pod vodu. Měla by také vydržet pád z výšky 1,2 m, ovšem velice záleží na povrchu, na který dopadne. Naše mramorová podlaha na prodejně by kameře asi moc dobře neudělala. Jako malou nevýhodu bych také viděl to, že nelze nahrávat s kamerou při zavřeném displeji. Pokud vezmeme v potaz, že se LCD panel nedá úplně otočit a přiklopit zpět ke kameře, vzniká tu trošičku problém při upevnění kamery na řidítka kola nebo helmu při seskoku padákem, což bych osobně viděl jako možné zajímavé využití při pidi-rozměrech téhle kamerky…

Galerie Videoklipů a Fotografií (Honzovy ukázky doplňuje textem PJ). Přestože máme více (oprávněných?) pocitů, že zde na stránkách oborového specialisty je ukázek z podobných hraček dost (to je první pocit) a že se tak nic nového nepřinese (druhé cítění), chceme nabídnout dvě ukázky v nejvyšší a nejnižší kvalitě a k nim čtveřici fotografií - pro svědomí k třetímu a čtvrtému pocitu - že totiž záznamy z Desítky nejsou ani tak hrozné, jak by se mohlo zdát, ale na druhé straně ani tak dobré, aby "videokamera S10" mohla být srovnávána s ouplně normální sortou maloobchodních přístrojů: tedy modelů s normálním objektivem a běžnějším osazením pro fajnšmekry všech kategorií. Zleva je tedy 2x okolí naší základny, kde jezdí brněnská šalina (a též šmirgl :-D) a čtyři Fotografie, z nichž je patrné maximum, jež lze z Desítky vytěžit. Honza čekal marně na lepší počasí, tak jsme použili (možná) názornější demonstraci schopností mašinky v ošklivější předpodzimní současnosti. čtenář logicky posoudí a poté i rozsoudí nebo odsoudí (podle očekávání a náročnosti), jak moc akceptuje podobné strojky - osobně nedoporučuji sledování na příliš dobrém PC-monitoru - a já zas můžu předat zpět slovo svému stylisticky zdatnému kolegovi)…

A teď si to celé shrňme. Celkově se dá asi říci, že se kamera Panasonicu docela povedla. S10 nedosahuje sice kvalit svých mini-předchůdkyň S100 a S150, ale na druhou stranu plně využívá největší přednosti kamer na SD karty: malých rozměrů. Asi bych si nedovolil doporučit tuto kameru na natáčení rodinné dovolené - už kvůli zatím poměrně drahým nákladům na pořízení vysokokapacitních SDHC karet - ale na výlety do přírody, k vodě a podobně by tento prcek mohl být zajímavou volbou coby reportážní záznamník videa. člověk ovšem nemůže očekávat od malého čipu s pravým objektivem - a zde samozřejmě navíc i s dost hustou kompresí MPEG2 - zázraky. Uživatel se hlavně na zobrazovačích s větším rozlišením (HD-ready televize, lepší počítačové monitory) musí spokojit s ne zcela perfektním obrazem, tedy aspoň v intencích skoro všech dnešních vyspělejších fajnšmekrovek nebo dokonce čehokoli z ranku vyššího rozlišení, HOWG…

A u konce opět Honzův vtípek: Víte, jak poznáte, že jste fakt unaveni z práce? Když večer ukládáte dítě a přemýšlíte, jestli ho máte uložit anebo uložit jako...

Technické parametry modelu SDR-S10: stránky čs. zastoupení firmy Panasonic

neco
Svého stylisticky nejzdatnějšího kolegu (rád) zredigoval: Petr Jelínek
Jednu z nejmenších kamerek světa se zde pokusil popsat: Jan Holub.