Profesionální zrcadlouš: Canon EOS 5D…

Tento fešný fotoaparát jsme obdrželi z pražského zastoupení v rámci tzv. Canon-Profi-Partnerství (CPP); aby se dalo (nejen) na něj ve všech firmách této CPP-skupiny (kamenných..!) obchodů podívat nebo jej případně vyzkoušet. Aby si tedy eventuální zájemce udělal trochu konkrétnější obrázek o tom, za co by vlastně těch několik desítek tisíc měl utratit. Jakmile jsme dostali přístroj na prodejnu, udělali jsme o něm i drobnou aktualitu, ale ke skutečné recenzi jsme našli volnější čásek až po všech prosincových šílenstvích, jež se nazývají Vánocemi. Za úvodním slovem ještě zmiňme cosi ze související problematiky, respektive našich počinů z digitálního fotografického světa za poslední dvě sezóny. Ještě s Karlem Součkem coby kolegou jsme dávali dohromady jakousi čtyř-recenzi na vyspělé kompaktní digiáky, před rokem jsme představili rychlého elegána Fuji FP F810 a v létě ukázali zatím stále současný model Canon EOS350D. Mrkněme, jak moc nový a jiný je profesionál s výměnnými objektivy a velikým snímačem - model Canon EOS 5D (český WEB)…

Tělo této zrcadlovky je vyrobeno z hořčíkové slitiny a bez objektivu a akumulátoru (viz dále) váží kousek přes 800 g. Vedle (oproti kompaktům) zjevné nadváhy je také docela masivním, a to s mírami 182 x 113 x 75 mm (Š x V x H). Oproti základnímu typu klasické digi-zrcadlovky EOS350D je tedy 5 déčko pořádně větší a o kousek těžší, ale na druhé straně je ještě hluboko pod údaji například EOS1D Mark IIN s jeho úctyhodnými 1.225 g. Rozhodně však velmi příjemně padne do ruky, respektive raději obou rukou, což zaučující se obsluha rychle pochopí po nasazení některého z objektivů. Co by asi mohlo zajímat každého: kolik má tento krasavec pod kapotou bodů na CCD? Ani jeden. No vlastně tento foák nemá žádný CCD čip, protože Canon vsadil na veliký CMOS snímač o rozměru kinofilmového políčka, konkrétně tedy 35,8 x 23,9 mm, takže poměr stran je 3x2. Celkový počet bodů senzoru je 13,3MPx, z nichž je udáváno 12,8 milionu efektivních; maximální dosažitelné rozlišení fotky je 4.368 x 2.912. Snímky se ukládají prostředníctvím bočního slotu na Compact Flash karty (CF), v základní sestavě není dodávána žádná kapacita…

Jak jsem se snažil úvodem naznačit, nejsme tak zběhlí v prodeji takových HIGH-Tech produktů z foto-branže, a tak při pohledu na 5D jsme byli překvapeni, že není kde vyklopit vestavěný blesk. Fotoaparát samozřejmě má lyžinu pro uchycení blesku, takže bude k jeho ceně potřeba připočítat sumu za blesk. Pokud již nějaký systémový blesk Canon vlastníme, bude fungovat i na tomto stroji. Přístroj je napájen Li-ION akumulátorem z řady BP-5xx, což je řada používaná i u nedávných modelů videokamer Canon. V základní výbavě je kapacita s označením BP-511A (má 1.390mAh) a v dodávané nabíječce se naplní za cca. 100 minut. Přístroj by pak měl být schopen nafotit při 20 °C přibližně 800 snímků, při teplotě kolem nuly sklouzne výdrž přibližně na polovinu. V příslušenství je dodávaná pouze nabíječka, není však možné fotoaparát napájet přímo ze sítě - k tomu je zapotřebí případně dokoupit napájecí adaptér Canon ACK-E2 (za 2 490,- Kč tzv. doporučené MOC)…

Hlavní vypínač se nachází na zadní spodní části těla pod velkým (úhlopříčky 2,5", viz dále) LCD panelem. Po zapnutí je možné okamžitě fotit, není tedy potřebná žádná doba na rozběhnutí a tzv. inicializaci fotoaparátu. U zrcadlovek Canon (i ostatních výrobců) je pravidlem, že nelze fotografovat skrze LCD panel - odtud je odvozen logicky i název foto-kategorie - ale pouze přes zrcadlo a hledáček. Ten je vybaven korekcí dioptrií v celkovém udávaném rozsahu -3 až +1 dioptrie. Okulár je vyroben z příjemně měkké gumy a měl by být dostatečně velký pro všechny. Po vyfocení snímku se obrázek objeví na elcédéčku a podle nastavení fotografem na něm vydrží 2, 4, 6, 8 sekund anebo bude zobrazen, dokud podrží uživatel spoušové tlačítko. Na horní části těla nalezneme vlevo volič sedmi fotografických režimů: plná automatika je tradičně označena zeleným obdélníčkem, P (program AE), Tv (AE s prioritou rychlosti závěrky), Av (tj. AE s prioritou clony), M (ruční nastavení expozice, B (dlouhodobá expozice) a C (tj. uživatelské nastavení fotoaparátu)…

Pravou horní část pak nejvíce zabírá LCD panel, který nás informuje o konkrétním nastavení přístroje (clona, čas, vyvážení bílé barvy, stav akumulátoru apod.). Pak jsou zde ještě tlačítka osvětlení LCD panelu, čudlík výběru režimu AF a možnost vyvážení bílé barvy, tlačítko k výběru režimu řízení (DRIVE - jednotlivé snímky, souvislé focení max. 3 snímků za sekundu a samospouš), nastavení citlivosti ISO a tzv. tlačítko výběru měření (poměrové, částečné, bodové a celoplošné se zdůrazněným středem) a kompenzace zábleskové expozice. Před těmito tlačítky vpravo je hlavní ovladač v podobě kolečka. To znamená, že například budu-li chtít změnit režim řízení DRIVE, zmáčknu příslušné tlačítko a kolečkem vyberu jednu ze tří možností. Na samotném konci battery gripu je tlačítko spouště s klasickými dvěma polohami, a to s polohou namáčknutí-zaostření a polohou samotné expozice. Doufejme, že přiložené obrázky dostatečně pomohou osvětlit, o čem se tu dnes snažím povídat…

Rozeberme si jednotlivé přednastavené foto-režimy. V prvním z nich - plně automatickém - se předpokládá, že se nebude zasahovat do práce přístroje a uživatel nechá vše na automatice. Fotoaparát rozhoduje sám o rychlosti závěrky, cloně i bodu z devíti možných nejostřejších a uživatel je pak informován na LCD a v hledáčku o daných hodnotách. V programovatelném režimu - Program AE - se aparát může chovat jako v prvním nastavení, ale už s možností zásahu do dalších voleb: výběru režimu AF, bodu AF, ISO, nastavení blesku, vyvážení bílé atd. Režim Tv s prioritou rychlosti závěrky umožní v podstatě totéž (co režim AE), ale navíc s volbou rychlosti závěrky (1/8000s až 30s!); a clonové číslo se nastaví automaticky. Režim Av naopak umožní volit i clonové číslo a rychlost závěrky se přizpůsobí automaticky; clona a respektive rozsahy nastavení jsou dány zvoleným nasazeným objektivem. Režim M umí manuální nastavení expozice, takže je na fotografovi nastavení clonového čísla i rychlosti závěrky. Přístroj je pak schopen na horním mini-LCD panelu zobrazit expoziční úroveň. Režim B (Bulb) je určen pro dlouhé expozice, což znamená, že závěrka zůstává otevřena po celou dobu stisknuté spouště; tímto způsobem se dá fotografovat např. noční obloha. Na LCD panelu pak přístroj zobrazuje dobu, jak dlouho je závěrka otevřena (maximální čas je obřích 999 vteřin). V posledním režimu C je možné individuální uživatelské nastavení přístroje…

Na zadní straně fotoaparátu EOS5D nalezneme kromě hlavního vypínače a 2,5" LCD panelu (má se jednat o nový polysilikonový TFT display s rozlišením 230.000 bodů) v pravém horním rohu ještě dvojici tlačítek pro blokování AE (automatická expozice), FE (záblesková expozice) a výběru bodu AF (náš přístroj Canon EOS 5D používá již výše zmiňované 9zónové ostření). Tohleto nastavení provedeme pomocí víceúčelového křížového joysticku umístěného rovněž na zadní straně. Další tlačítko je víceméně osamoceně vlevo od očnice hledáčku a slouží pro přímý tisk fotografií. Vlevo od LCD panelu je pak tato čtveřice tlačítek (shora): MENU, INFO, JUMP a tlačítko pro spuštění přehrávacího režimu (šipka doprava). Pod LCD panelem je pak poslední tlačítko se symbolem koše, které samozřejmě neznamená nic jiného, než možnost vymazávání pořízených souborů. Rozebírat kompletní MENU přístroje rozhodně není dle mého názoru nutné, ale určitě pár důležitějších věcí zde uvedu…

K upřesnění: nabídkou se prochází celkem velkým kolečkem vpravo od LCD zobrazovače a jako potvrzovací ENTER slouží tlačítko SET uprostřed tohoto velmi pohodlného "obrkola". Tak například - i když se nabízí volba jazyka, češtinu bychom zde hledali zbytečně (snad jediná věc, již foák oproti mnohanásobně levnějším kompaktům nemá). Hned jako první položku MENU umístil výrobce volbu rozlišení. Kromě tří stupňů kvality S (2.496 x 2.912 - 4,2MPix), M (3.168 x 2.112 - 6,7MPix) a L (4.368 x 2.912 - 12,7MPix) je v nabídce dvojice kompresních poměrů (snímky jsou ukládány s příponou .JPG) a bezkompresní formát RAW (přípona .CR2). Je zde však i možnost ukládat snímek zároveň jako JPEG i RAW. Z dalších parametrů vymykajícím se běžným amatérským kompaktům zmiňme možnost nastavení teploty chromatičnosti nebo takzvané nastavení barevného prostoru (sRGB a Adobe RGB). Samozřejmostí je nastavení automatického vypínání stroje (1-10 min. či nikdy), automatického otáčení snímků, volba jasu LCD panelu a nastavení data a času…

Z daných technických parametrů bych se ještě zastavil u nastavení rozlišení. Pokud si zvolíme například maximální rozlišení 4.368 x 2.912 bodů a nižší kompresi JPG, uložíme na 512MB CF-kartu přibližně 100 snímků. Jestliže zvolíme RAW formát také v maximálním rozlišení, bude tato stejná půlgigová CF-karta stačit už jenom na 29 obrázků, protože (dost logicky) datový objem každé takové nekomprimované fotografie je opravdu obrovský. V případě, že budeme chtít fotografovat souvisle, bude záležet na rychlosti zvolené paměové karty, ale zároveň bude omezen počet snímků u maximálního rozlišení na 60 fotek a u RAW formátu 17 snímků. Přístroj nás v tomto režimu souvislého fotografování upozorňuje, kolik bude ještě schopen uložit obrázků. Při zkoušení této velezajímavé funkce náš firemní kolektiv na (bleskové) opakované cvakání nejspíše drahých a nepochybně jistě profesionálních střev popsaného přístroje udiveně (nebo spíše obdivně?) zíral…

Tlačítka krásného popisovaného fotoaparátu (digitálního a profesionálního) jsou tedy kapku vysvětlena, zbývá tu ještě popsat, co nabízí Canon EOS 5D za přípojné konektory. Na levé straně přístroje zboku jsou pod gumovou krytkou všechny potřebné zdířky: Je tady USB výstup do stolního PC nebo přenosného NTBK (pochopitelně verze 2.0), Video-výstup do televize (standardním konektorem CINCH), konektor PC pro připojení zábleskových jednotek se synchronizační šňůrou a jako poslední je tady umístěna zdířka pro připojení dálkového ovladače (dodatečně pořiditelným je například typ N3 - s tzv. MOC cenou 4.590,- Kč). Jelikož je zde pouze video-výstup, bude asi jasné, že tento profesionální foto-přístroj nenahrává žádný zvuk a vlastně ani nenahrává video sekvence - coby funkce běžně vestavěné v kompaktech - ale to by snad od takového profíka s výměnnými objektivy (mj. světově vůdčí firmy profesionální digitální fotografie) ani nikdo znalejší nemohl očekávat; nebo ano…?

K fotoaparátu se nám dostalo do ruky hned zkraje více výměnných skel. Prvním z nich je tzv. objektiv do ruky "L" EF 24-105mm f/4L IS USM. Zkratka IS (Image stabilizer) vždy znamená, že je vybaven optickým stabilizátorem, nápomocným stabilizací třesu ruky, projevující se hlavně při větším přiblížení nebo při delších expozičních časech. Zkratka USM označuje systém pohonu ostření a umožňuje rychlejší fokus. Protože jde o profesionální objektiv, ani jeho cena cca. 40.000,- Kč není zanedbatelná. Vzhledem k tomu, že já se ani v nejmenším nepovažuji za člověka, jenž by (aspoň trochu) nakukoval do tajů a úskalí jakékoli pokročilejší fotografie - a už umělecké či reportážní - který v poslední době fotil jen půlroční dítě a něco málo fotek vytvořil u vánočního stromku při rozbalování dárků, nebudu ani zkoušet tvrdit, že se mi tento foák v kvalitě fotek líbil a proč nebo naopak co bych u něj zkoušel radit vylepšit. Na druhou stranu můžu napsat, že až po vyfocení pár fotek tímto "dělem" jsem pochopil, že i když se mi líbí fotografie z kompaktních IXUS-ů, jde totéž vyfotit i jinak a hlavně to jde lépe. No prostě pokud bych měl zbytečných 150 000,- Kč (s příslušenstvím určitě) a chtěl si na krk pověsit půldruhého kila těžkou mašinku, bude možná EOS 5D ležet příští rok u mě pod stromečkem. Třeba by stálo za to uvést zde například číslo mého bankovního účtu a pak by mohl každý, kdo tento článek přečte a komu se třeba jen zlomek textu líbil, přihodit pár šestáků na můj účet a pak by bylo za rok na našem webu pár děkovných odkazů (:-D)…