VIDEOKAMERY.cz | Sony CX900: + bonus X70

Autor textu a Správce Webu PJ předstupuje před pomyslné obecenstvo podruhé v krátším čase s čímsi EXTRA, apoň jak to coby fanoušek svého oboru cítí. Sony CX900 byla avizována už dlouho předem - naše aktualita s ní vyšla v lednu. Maličký trh naší zemičky sice neoplývá početnou množinou subjektů, beroucími na sklad „vše, co Japonec stvořil“ (myslím z HIGH-kategorie kamer fajnšmekrů), ale my neseme symbolický prapor cti hrdě svým jménem i názvem svéo Webu. Dnes se pokusím kapičku představit černou brunetu z poloprofi-rodiny Královny spotřební elektroniky, jak jsem začal nazývat už před mnoha lety fenomén VIDEOKAMER. Stojí za to… 

Za Úvodem si dovolím tradiční odstavec souvislostí. Značka Sony je sice světovým pojmem „teprve“ asi s 68tiletou tradicí, ale odnepaměti měla pro příslušníky mé i mladší generace JEDNOZNAČNĚ SLUŠNÝ ZVUK ve většině elektronických komodit. Její rozhlasové a televizní přijímače z dob socialistické firmy Tuzex byly uznávány pro mnohá novátorství i patenty, stejně jako audio-zařízení různých kategorií a od začátku vývoje a výroby také samotné videokamery či mnoho dalších odrůd z ranku elektroniky. Nikdy nezapomenu, jak MOC bylo nedostupné nebo alespoň složité v 70. nebo 80. letech mít doma solidní „hifárnu“ jiné provenience než (například) od české Tesly. Bez složitého rozboru postupné degradace a zaostávání kdysi VÝKONNÉHO prvorepublikového průmyslu si ještě vzpomenu na více či méně potupné kupování tzv. bonů coby platidla do zmíněného Tuzexu a vrátím se zpět k tématu. Na firmě Sony byl sympatický dlouho držený náskok v některých patentech a technologiích, za něž chtěl Japonec DLOUHO jakousi vysokohorskou přirážku. Holt čtyři písmena Sony něco znamenala… 

Současná doba ale smazala většinu rozdílů v kvalitě a ani náskok někdejšího Big-Bosse už není takový, jaký jsem jej vzpomínal v předchozím odstavci. I tak je ale každá DŮLEŽITÁ firma neboli značka hodná obdivu a myslím, že například Sony zůstává špičkou i přes spousty excesů. Zpět k tématu: model nové videokamery HDR-CX900 zapadá do výrobního sortimentu značky jako nejvyšší amatérský stroj, byť je svou výbavou asi spíše na pomezí poloprofesionálního segmentu. Už rozměry vybočuje výrazně ze všeho, co se dá označit domácí amatérskou kategorií pro rodinná natáčení (Š x V x H): 90 x 83,5 x 223,5 mm a návdavkem 790 gramů bez doplňků je už pořádný kus mašiny. Často porovnáváme větší stroje s relevantní konkurencí, ale dnes sem šoupnu nejmenší kameru stejné značky (mimo rank outdoorovek) - taková CX330 coby současný základ domácí řady má 57 x 59,5 x 119 mm a 190 gramů (bez baterie) a to je HODNĚ výrazný rozdíl oproti recenzentce čili popisovanému stroji…

Objektiv s logem „Carl Zeiss® Vario-Sonnar® T“ (to se bohužel musí opsat všechno ) umí 12násobný optický ZOOM s údajem „24x rozšířený“ a přepočty na kinofilm 29 až 348 mm. Snímač (opět je nutno celé označení) CMOS Exmor R® typu 1,0 NENÍ palcový, tj. o úhlopříčce 25,4 mm, ale podle specifikací výrobce (po kliknutí v odkazu dole) s rozměry 13,2 x 8,8 mm. Jak jsme už psali v aktualitě před recenzí, jde o senzor s úhlopříčkou asi 15,9 mm (Pythagorova věta napověděla), s počtem efektivních pixel cca 14,2MPx (16:9 čili video), respektive 10,6MPx při poměru stran 4:3. Zkušenosti, jež vyplynuly právě údajně z příliš velkého čipu - jak nám naznačovali produktoví manažeři - jsou popsány níže v odstavci z praxe. Ještě doplňme údaje výklopného dotykového LCD a barevného hledáčku. Displej má 3,5“ a 1,56MPx, zatímco hledáček má 1 cm a 1,44MPx. K následujcím dvěma snímkům (vše zvětší kliknutí PC-myškou) doplňme, že demonstrují rozsah transfokátoru.…

Plynule k praxi. Stroj se dobře drží a člověk má dobrý pocit, že nedrží v ruce nějaký spotřební „obyčejňák“. I přes komplikované hledání hlubších nabídek v položkách dotykového displeje musím konstatovat, že videokamera se výborně ovládá včetně základních manuálů. Zdánlivý protimluv vysvětlím: při pohledu na ovládání manuálních funkcí je evidentní, že k podržení či volbě ručního ostření, clony, mezí zisku nebo expozice jsou patřičné prvky vyvedeny pod tělo LCD od objektivu (rýhovaného kolečka) směrem dozadu. Bez kritiky. Základní prvky padnou k oběma rukám solidně - mám na mysli transfokátor plus foto-spoušť a hlavně video-spoušť - a problémy by nejspíš neměli mít ani vlastníci RJL (Rukou Jako Lopaty ). Stroj poslouchá povely bryskně a pracuje poslušně. Výtka směřuje k „pumpování“ automatického ostření, což jsem já pozoroval bohužel i u denních scén. Tady se ale sluší uvést věc na pravou míru: vývojáři si asi někde tyhle stesky přečetli a do všech dalších strojů dávají nový firmware, který to má řešit. Ověříme a dáme sem vědět, teď zrovna nemáme tu čest mít k testu další kusy… 

Stabilizace je jednoduše VYNIKAJÍCÍ. Z ruky udržím na plný ZOOM vše, co zkouším a obraz se ani nehne. Po lopatě dodávám, že jsem poučený laik: na stabilní držení kamery se samozřejmě soustředím. Nahmatávání manuálů bych si musel více zažít, ale dávám i zde pomyslný palec nahoru. JINÝ pocit jsem měl z prvků pod displejem, ale to může být individuální stav, snad kromě hlavního vypínače. Zapnutí i vypnutí stroje se provede odklopením (zaklopením) LCD nebo vysunutím (zasunutím) hledáčku, přičemž vypnutí s ponecháním kterékoli z obrazovek mimo sklopenou polohu se provádí právě tímto tlačítkem. Do porovnávání Devítistovky s podobně drahou HF G30 firmy Canon se nebudu pouštět - čtenář si jistě najde rozdíly v manuálních možnostech sám. A asi se nakonec shodneme, že CX900 je ponejvíce „jen“ pro movité fajnšmekry (a živnostenský točič vybírá jinak)…

Obraz je jednoduše EXCELENTNÍ. Na vyklopeném displeji - ale mnohem názorněji na kontrolní plazmě míry 150 cm - se jeví obraz opravdu VELMI brilantní a čistý. Moje chválení ale trošku zviklalo jakési plošné ostření - ani nevím, jak to lépe pojmenovat, ale popíšu to. Jedním ze zkoušecích dnů s touto brunetkou byly koňské skokové závody v Olomouci. A jednou z KAMER k porovnávání pak byla předprodejní XF-Dvoustovka. A jsem u jádra sdělení: zatímco Sony CX900 měla onen bryskní obraz krásně ostrý jakoby úplně všude, XF200 byla s hloubkou ostrosti jakoby někde na cestě k výměnným objektivům. Opět polopatisticky: zastavené políčko videa CX900 má pěkné koně i jezdce a současně čitelné reklamy na (třebas) automobilové značky na pozadí. Objektiv ze zcela jiné výrobny - mimochodem profitní je s firmou Sony VELMI úzce spolupracující - funguje zjevně diametrálně jinak. Pro znázornění svého dojmu bych spíš volil snímek z video-polčka, přiložený v recenzi XF200, ale zde níže lze ttéž…

Zvuk VÝBORNÝ. Přiznávám, že jsem neměl možnost zkoumat prostornost deklarovaného 5.1 zvuku, ale ze sluchátek to „hrálo“ super a na plazmové TV taky. Rušení větru hodnotíme jako přiměřeně nepříjemné, nikoli drtící k výsledku, audio-vstup externího mikrofonu pak logicky uspokojí každého „zvukařského kameramana“ podle jeho potřeb. Zjevně hornímu umístění vestavěných mikrofonů se vcelku divím už mnoho let, ale prostě jsem si zvykl, že s umístěním co nejblíže motorkům objektivu (přiblížení, ostření, clona - musí být minimálně TŘI) budou mít vývojáři ještě větší problémy. Nakonec botička tu je; a když bude někde úzká, naše redukce existují - a nakonec mít na kameře externí mikrofon vyhlíží v konečném důsledku vždy jaksi jednoduše více profesionálně. Obrázky napoví… 

Konektivita DOSTATEČNÁ. Tedy nikoli ve smyslu školní klasifikace, že by měla být například chvalitebnou, výbornou a podobně. Je tu MULTI-zdířka Sony, micro-HDMI OUT, sluchátkový výstup (3,5mm), zmíněný mikrofonní vstup, napájení a extra vymoženost amatérských kategorii této značky, totiž "výsuvný" USB-kabel k (pomalejšímu) nabíjení a napájení. Flexibilní USB-kabel považuji za úlet výrobce už dlouho, ale na takovém stroji mi to přijde úplně vedle. Mechanická odolnost tohoto řešení MUSÍ být nutně nižší, než zodpovědná zdířka pro zapojení konektoru. Neumím si představit desetiletou (dvacetiletou?) výdrž takového kabelu při častějším OPRAVDOVÉM používání! Nehledě k tomu, že právě onu zmíněnou USB-zdířku by člověk vesměs použil JEN jednou za čas - a možná i díky čtečce karet vůbec NIKDY. Jinak je tu i výše zmíněné napájení, což je „krmení“ videokamery z nabíječky Sony ze základní sady s přístrojem. Tohle řešení samozřejmě nabíjí výrazně rychleji…

Plynule přejděme k vyjmenování rozdílů "amatérského základu" CX900 a "poloprofesionální sestry" PXW-X70.  Prvním VÝRAZNÝM rozdílem je NE-dotykový displej, byť ne pro všechny funkce (viz níže)! Za otočným kolečkem vpředu na dolní části tělesa objektivu je tlačítko MENU a k orientaci v nabídkách pak slouží joystick vpravo vedle video-spouště u pravého palce. Praktická a zjevně elegantní ručka coby madlo k nošení mašinky i spodním náhledům (záběrům) je osazena ovládacími prvky audio-nastavení (viz detail) a pro profesionály samozřejmými XLR-zdířkami. Dál je tu výstup nekomprimovaného videa SDI, jehož význam nebudu na amatér-Webu vysvětlovat (ale klidně si klikněte). Je tu také dvojice slotů na paměťové karty (u CX900 je jen jeden). A veliká očnice hledáčku nabízí opravdový komfort pro uživatele, jen za sebe bych si ji představoval menší či spíš jinak oříznutou. Mimochodem: amatérce ani profesionálce CX900-X70 nechybí čidlo pohybu. Pokud si kameraman na zapnutém stroji přiloží oko k hledáčkové mušli, LCD zhasne a hledáček zapne (samozřejmě je-li povytažen). BÁJO… 

Ještě přidám 2 odstavce k PXW-X70 VELMI dobře TO vyhlíží, shodně dobře se TO drží, je TO opravdu VÝBORNĚ vybavené a v terénu bych se za TO já ROZHODNĚ nestyděl. Myslím, že za cenu z pomezí vyšší třídy pro fajnšmekry a nejnižší poloprofesionální kategorie je TO FAKT SOLIDNÍ zisk pro uživatele ve známém poměru cena/výkon. Popisovanému řešení uživatelů v prvních poznatcích VELMI nepříjemného „pumpování“ auto-fokusu budeme věřit a až se nám to případně podaří, prověříme to a dáme sem na náš Web na vědomí. Původně jsem počítal s tím, že jeden z bardů našich setkání zvaných WorkShop mi napíše své informace k využití v této recenzi, ale vzhledem k rozsahu sdělení jeho poznatků coby recenze sem prostě dávám odkaz na článek (sjeďte na X70), s nímž souhlasím až na dezinformující údaj, za nějž asi ON úplně nenese odpovědnost - co se týká velikosti čipu. Označení „palcového“ rozměru je opravdu pitomost, pokud je to míra 15,9 mm, jak napovídá i tahle stránka, tedy 1/1,63“ (= palce). PALEC přitom logicky MUSÍ být 1/1“, tedy plocha s úhlopříčkou 25,4 mm, a DOST a BASTA…

Musím doplnit zbytek rozdílů a vysvětlit ten „NE-daktyl“. Pod displejem je o jedno tlačítko více a jednu zdířku méně (viz opět detail), oproti CX900 je osazen velký HDMI-výstup a ten výše vysmívaný USB-kabel u zápěstního řemínku chybí. Tlačítko změny režimu přehrávacího módu je pojmenováno THUMBNAIL coby „náhled“ a teď jsme u toho displeje. Ten se tváří opravdu jako NE-dotykový, ale ve skutečnosti „tak trošku“ dotykový je. Při kalibraci nabídne dotekové body se symboly křížků a hlavně: při stlačení THUMBNAIL otevře komunikaci pro přehrávání na běžné dotykové povely do jednotlivých okének scén k výběru souhrnů klipů. Pravdou je, že stejně jako dotykové povely na plochu displeje funguje k výběru klipů i výše zmiňovaný joystick. Znovu se odvolávám na citovaný článek a doplňuji, že stroj má být mimořádný i 10tibitovým záznamem, což má význam pro podání barev i editaci…

Závěr? Doufám, že vyznavači OPRAVDOVÝCH manuálů pochopili můj popis jako vyznání FAKT SKVĚLÉMU stroji, s podmínečnou tolerancí ručních voleb. Jeho hlavními zbraněmi proti konkurenci tedy NEJSOU zásadní manuály, ale spíš velký snímač s patřičnými vlastnostmi a jeho formáty. Zůstanu-li doufat, že výrobce opravdu vyřeší nebo už vyřešil nepříjemné problémy s automatickým ostřením, nemám videokameře téměř co vytknout. A rovnou upřímně napíšu, že bych se za tuhle kameru nestyděl ani jako zmiňovaný "živnostenský točič". Na nedávnou dovolenou po delší době jsem si ostatně jako dlouholetý fanda firmy Canon nevzal nic z její produkce, ale dobře vybavenou Sony HDR-PJ810, o níž bych nejspíš mohl napsat také malou recenzi. Oproti XF200 nebo kapičku nižším úrovním značky Canon je totiž PJ810 výrazně kompaktnější a na dovolenkové natáčení mi nijak nevadí, že manuály jsou prakticky nepoužitelné. Bez ohledu na model: videokamery Sony 2014, to je excelentní obraz, suprová stabilizace a zodpovědnost v každém detailu. A CX900/X70 se v tomhle neliší, DOPORUČUJI obě vřele…

Pro čtenáře našeho-vašeho Webu sestavil Petr Jelínek, s fotodokumentací mi pomohl Milan Navrátilík.

SPECIÁLNÍ PODĚKOVÁNÍ PATŘÍ FIRMĚ ELVIA PRO, KTERÁ NÁM ZAPŮJČILA PROFI-VERZI X70... 

Posledním dnešním textem budiž popis níže přiložených video-ukázek: PRVNÍ ukazuje ono zmiňované "pumpnutíí" ostření, i dyž jsem sám pozoroval VÝRAZNĚ delší zaváhání (natočil kolega Milan). Druhým klipem se přístroj představuje v pohybu koní, třetím je náš známý "low-light-sklep" a čtvrtým klipem je demonstrace stabilizace a transfokátoru v dobrém světle: hrad Veveří u brněnské přehrady s X70 (první 3 klipy jsou z CX900)...