Velevýkonný elegantní rychlík: Fuji F810

Oproti vcelku velmi úspěšnému modelu Fuji Fine Pix F710 se nový přístroj F810 zmenšil pouze minimálně v hloubce - o jednu desetinu milimetru - což se sice dá vyčíst z technických dat, ale v ruce to nikdo z uživatelů určitě nepozná. Nový je však snímač Super CCD HR 1/1,7“ s rozlišením až 12MPx (efektivních bodů je na něm 6,3MPx), takže je schopen pořídit snímek v maximálním rozlišení až 4048 x 3040. To by mělo stačit i těm zájemcům, kteří prosazují názor „čím více pixel, tím lépe“. Samozřejmě že asi nebude nutno využívat vždy maximální rozlišení, a tak pod již tradičním tlačítkem „F“ nalezneme volby rozlišení 6M; 3M, 2M a 0,3 milionu bodů. Poměrně širokoúhlý objektiv umožňuje na takto velmi štíhlý kompakt docela nadstandardně přiblížit až čtyřikrát (ekvivalent vůči kinofilmu je 32,5-130mm). Světelnost objektivu F810 je pak F2,8-F5,6. Při širokoúhlém záběru se bohužel projeví lehký soudkovitý efekt, ale to se v dané cenové relaci dá - do jisté míry - snad i prominout…

Co mně zaujalo na popisovaném foáku už v první chvíli, to byl širokoúhlý (tzv. Widescreen) LCD panel s velkou úhlopříčkou 2,1“ - tedy na fotoaparát až ohromujících 5,3cm. Na tomto panelu je možné vidět „normální“ obraz při snímání ve známém (klasickém) poměru stran 4:3 anebo si zvolit i širokoúhlý režim 16:9, kde ale dojde celkem logicky v displeji jen k prostému oříznutí části obrazu na horní a dolní straně LCD-panelu. Elcédéčko má velice dobrou ostrost (s parametry výrobce 173.000 obrazových bodů) a i jeho barevné podání je velmi příjemné. Oproti tomu tzv. průhledový hledáček fotoaparátu je vcelku dosti malý a při nejširším záběru je v jeho pravé spodní části vidět (dokonce) kousek vysunutého objektivu. Inu: průhledové hledáčky - ono známé mini-okénko skrze mini-optiku pro malé náhledy na objekty a scény bez elektroniky - se už asi příliš nenosí (anebo prostě brzy vyjdou z módy?)…

A jak se přístroj ovládá? Hlavní vypínač najdete na horní části (viz snímky), kde je rovněž spouš a volič přednastavených fotografických režimů. Těch je včetně video-režimu „Motion JPEG“ (640x480/30f) pro pohyblivé obrázky deset. Pro úplné začátečníky je určen režim automatiky, pro pokročilejší uživatele nabízí Fuji volitelné režimy - portrét, krajina, sport a noční scéna - a pro vyložené „hračičky“ jsou zde nastavení s prioritou času, clony anebo manuální režim, kde je možné nastavit vše podle svých představ. Závěrku lze zvolit v zajímavém rozsahu od 1/2000s do 3 sekund, clonu pak v nejširším záběru F2,8-F8. Na zadní straně tohoto elegantního stříbrného kompaktu je možné nalézt v levé horní části mechanické tlačítko pro uvolnění blesku (ten při vypnutí automaticky zajede zpět do těla přístroje) a dále pak ještě volič LCD panelu pro zobrazení v režimech STD 4:3 a WIDE 16:9 (viz obrázky)…

Dalším ovládátkem v pořadí je „button F“, pod kterým (jak jsem již uvedl za úvodem) najde uživatel možnosti volby vlastního rozlišení digi-fotky, citlivosti čipu - 80, 100, 200, 400 a 800 (nejcitlivější osmistovka funguje pouze s nastaveným rozlišením aparátu na 3MPix) - a volby obrazových efektů „Chrome“ a „B&W“. V pravé horní části (kliknout na přiložené obrázky opět doporučeno) je pak dvojice tlačítek, jež ovládají ZOOM, přičemž po volbě digitálního zvětšení lze pokračovat za optickým až do koeficientu 6,3x. Z dalších funkcí bych ještě určitě uvedl možnost volby režimu vestavěného blesku a taky nastavení makro režimu, který podle údajů producenta funguje už od 7,5cm (!) v nejširším záběru. Popisovaný přístroj nabízí také režimy sekvenčního snímání a tzv. kompenzaci expozice…

Další funkce Fuji F810 je možné najít pod tlačítkem hlavní nabídky MENU. V této nabídce se dá pohybovat pomocí ”křížkového“ ovladače umístěného právě kolem tohoto tlačítka nabídky. Zde si může uživatel najít nastavení samospouště (pro volitelné délky prodlevy 2s a 10s), jasu LCD panelu a mnoho dalšího včetně například možnosti formátování paměové karty, volby komunikačního jazyku (ale např. takovou češtinu zde samozřejmě zatím hledat nemůžeme). V manuálním režimu pak najdeme nastavení vyvážení bílé barvy včetně zcela manuální volby, nastavení ostrosti obrazu fotografií, no a dále pak třebas nastavení účinku vestavěného blesku fotoaparátu a navolení režimů ostření obrazu…

Jak jsme si již docela už i zvykli, v poslední době se výrobci digitálních foáků snaží zlepšit i možnosti a kvalitu pořízené videonahrávky. Ta je zaznamenávána u osmsetdesítky včetně (nikoli stereofonního) zvuku a v maximální kvalitě dosahuje zmiňovaného rozlišení až VGA (640x480) při 30 snímcích za vteřinu. A zde je (nejen) fanouškům foto-video-nahrávky asi důležitá připomínka, že při takovém videu nelze (!) vůbec využívat přiblížení. A co se týká ukládání videa v poměru ke kapacitě média, tak v maximu rozlišení je možno na 128MB xD-kartu uložit zhruba 2m 30s a samozřejmě je potřeba počítat s tím, že stejná karta slouží i pro ukládání statických snímků, takže bude (snad) stále zatím využití foáku jako náhražkové videokamery spíše bráno většinou uživatelů jako doplňková funkce…

V základní výbavě k přístroji najdeme Lithium-ION-ový AKU s kapacitou 710mAh a podle návodu by měl stačit na 115 snímků. Velmi mně pobavil způsob, jakým se výrobce k tomuto údaji dopracoval, a tak bych se s vámi čtenáři o to rád podělil. Takže: Standardní postup měření spotřeby baterií v digi-fotoaparátu je dán podle CIPA (Camera & Imaging Products Association), výběr: Pokud používáte baterie, používejte baterie dodané k fotoaparátu. Paměové médium by mělo být xD-Picture Card. Snímky by měly být pořízeny při teplotě 23 °C, se zapnutým LCD monitorem, optickým ZOOM by se měl pohybovat v celém rozsahu každých 30 sec., blesk by měl být použit každý druhý snímek a fotoaparát by měl být vypnut a zapnut po každých 10 snímcích. Takže asi tak nějak, že…?

Další výbavou je pak základní 16 MB xD-karta, zápěstní řemínek, síový zdroj, A/V kabel, USB kabel, CD-ROM s obslužným programem a návod k použití (přirozeně i český). Stejně jako u předchůdce F710 je i nyní ve výbavě (vyobrazená) “dokovací stanička“ pro fotoaparát. Ta může být neustále připojena k počítači přes USB port nebo k TV přes A/V výstup a rovněž je možné skrz ni napájet fotoaparát nebo nabíjet uvnitř vložený akumulátor. Určitě to bude pro uživatele u F810tky pohodlnější, než propojovat samotný fotoaparát do PC přes USB, jelikož na přístroji samotném je USB výstup pouze na spodní straně vedle stativového šroubu.
Možná dobrou informací potenciálnímu zájemci by mohla být zmínka o existenci nikoli drahého volitelného podvodního pouzdra s označením
" target="_blank">WP-FX701 (čs. WEB, rolujte kousek dolů), které - jak také vyplývá z názvu - pasovalo už na předchozí model a má potápěčský údaj „do 30m“…

Elektronika a objektiv jsou schované ve stříbrném kovově-plastovém těle, které má hmotnost s akumulátorem a xD kartou 220g, což je na takového „mazla“ velmi málo. Tělo je sice velmi úzké (hloubka 28,9mm, další míry 109.5 a 54mm), takže se pohodlně vejde do kterékoli kapsy (např.) od bundy, ale na druhou stranu mi daleko lépe sedne do ruky širší fotoaparát s výstupkem pouzdra na tužkové baterie. Rozhodně bych tento kousek většinou držel oběma rukama. Kvalita snímků je jak již jsme si u Fuji zvykli výborná a barevnost například podzimního lesa až přímo neuvěřitelná. Pro rychlé vyfocení je přístroj schopen být připraven už za 2 vteřiny. Trošku nás však zpomalí nutnost fotografování s bleskem. Ten se sice umí při vypnutí aparátu sám schovat, avšak při zapnutí mu musíme pomoct mechanickým tlačítkem my…

Závěrem bych (PJ) chtěl jen odkázat čerstvější návštěvníky našich stránek na některé (snad) zajímavé článečky o digitálních fotoaparátech, na něž se nám dostává v poslední době celkem málo času. Ještě loni jsme zhotovovali pravidelné přehledy jednotlivých producentů, ale letošní rok je ve znamení spíše ojedinělých recenzí a aktualitních
nakouknutí na některé zajímavosti oboru. Od Nového roku 2004 tu bylo seznámení s vyspělou třístovkou
od firmy Canon, masivním kompaktem Olympus C-5060WZ a v létě jsme sestavili hned čtyř-recenzi o přístrojích různé vyspělosti. Mladý kolega Karel S. nám ale odešel na konci léta za lepší (?) pracovní dobou a my zase nemáme žádného specialistu „foákáře“. To jen tak na okraj, kdyby byl některý nadšenější fanoušek oboru znuděn prací u konkurence a myslel si, že u nás by byla perspektiva, stačí se nabourat do mojí (administrátor PJ) E-pošty jinými slovy: jednu naděj na zkoušku bychom brali)…

neco
Svého povedeného mladého kolegu zase rád redigoval: Petr Jelínek
Povedený digiák popsal a také si to zase sám nafotil: Jiří Rakušan