Ladies & gentlemen: Sony HDR-AX2000!

Tradiční odstavec souvislostí dnes věnuji kategorii velkých ruček. Historie videokamer čítá v tomto ranku opravdu spousty modelů, protože od začátku novodobé éry, (tedy po celuloidu) se malé stroje prakticky ani nevyskytovaly. Coby autor dnešního textu a spolutvůrce spousty názvoslovných tvarů ve svém oblíbeném oboru videokamer se ale pokusím odlišit malé typy, jež začal druhdy jeden z vůdců know-how Sony označovat jako Handycam, od (podstatně) větších strojů, jež byly často určeny k nošení na rameno kameramana. Jedněmi z prvních obr ruček byly kromě mnoha modelů VHS-éry (tedy přímo na velké kazety s půlpalcovou páskou) na začátku 90. let první tříčip maloobchodu CCD-VX1 nebo první výměnné objektivy kolegy Canon EX1Hi, oba typy s mechanikou na 8 mm pásku a nadstavbovým formátem Hi8. Firma Sony nabízela i ramenní profesionální modely, jakými byly CCD-V5000/6000; nebo mašiny dalších nahrávacích formátů, jako například Betamovie BMC-500P a podobné. Přeskočením celého digitálního SD-období až do novodobé éry formátů s HD-rozlišením se ocitneme v pomyslné prohlídce Muzea u krásek typu Sony FX1/Z1 nebo kolegiální konkurenční firmy Canon XH A1/s či XL H1/S. Vyvstává z toho postřeh, že Panasonic ani JVC od konce analogové éry nenabídli pro náročnější amatéry nebo točiče-živnostníky (maloobchodně) nic, co lze do této kategorie zařadit. Vzhůru na dvoutisícovku…

Velká ručka Sony AX2000 má míry 173 x 187 x 342 mm a hmotnost 2.100 gramů. Za masivním objektivem Sony G jsou osazeny tři C-MOS Exmor snímače s úhlopříčkou 1/3" a 1,12MPx na každém. Manuální prstence jsou na válci objektivu tři (transfokátor čili ZOOM, ostření čili FOCUS a clona čili IRIS). Propracované tělo s mnoha manuály a horním madlem k přenášení nebo spodním náhledům nese 3,2" displej s 921,6kPx ve výklopném rámečku na otočném kloubu. Hledáček s velkou očnicí má barevný půlpalcový displej s údajem o 1,126 milionu bodů. Optické přiblížení umí 20tinásobek a digitální zvětšení tu úplně chybí, krásné hodnoty má rozsah po přepočtu na kinofilm 29,5-590 mm (u formátu 4:3 pak 36,1-722 mm), impozantní oko mašinky má před vstupním sklem závit 72 mm. Úvod o technických datech doplním snad ještě třemi důležitými detaily: jednak tím, že do slotů pro specialitku Sony (tj. Memory Stick) lze zasunout i SD/HC-karty, za druhé, že majitelé akumulátorů s paticí L čili NP-F570 až 970 mohou do obřího výklenku vsouvat právě tyto druhy a třetím detailem ke sdělení budiž vpředu na tělese madla před LCD umístěná standardní botička pro doplňky, bez jakéhokoli omezení šířkou lyžin nebo zoubky…

Krytka objektivu se ovládá mechanickou západkou z levé strany na sluneční cloně v podstatě jakoby zkopírovanou s prvničky HDV-formátu HDR-FX1, s níž má ostatně společných dosti dalších detailů. Za prstenci manuálních řízení s předchozího odstavce je celá levá stěna stroje vyplněna ovládacími prvky k ovlivnění všeho možného, jež doplňuje sestava 20ti tlačítek na plošce pod vyklopeným displejem. Před popisem jednotlivých prvků chci zmínit svůj subjektivní pocit VELMI dobře fortelně navrženého a zrealizovaného stroje coby chlouby lidského ducha, respektive školy japonských vývojářů. Na mašince není k nalezení ani maličký detail, z nějž bych měl mít nejistý (by i jen estetický) dojem. Prostě krásná ženská každým coulem, fanoušci oboru mi jistě rozumí. Z pravé strany tedy není k popisu téměř nic, snad jen zápěstní díl v podobě pěstního pazourkového klínu kromaňonců (ti by se divili, jak přirovnávám jejich nástroj :-D) coby vyplnění pravé dlaně. Masivní zápěstní řemen s koženým obšitím se nechá klasicky pomocí suchého zipu redukovat, pro palec pravé ruky je zde dvoupolohový vypínač ON-OFF a video-spouš s červeným puntíkem. Volba módu přehrávání se oproti dosavadním zvyklostem výrobce realizuje tlačítkem MODE pod vyklopeným LCD nebo stejným prvkem u dolního okraje zadní části. Pro delší prsty pravičky je k dispozici navíc i skokové přiblížení záběru EXPANDED FOCUS a kolíbka pro ZOOM…

Levou stranu videokamery popisuji od manuálních prstenců dozadu. Prvním přepínačem je třístupňový šedý ND-filtr a na společném výstupku s ním jsou ještě volič ručního ostření FOCUS (AUTO-MAN → INFINITY) s doostřením PUSH AUTO. Nad výstupkem jsou tlačítka ZEBRA (indikace přepálených míst v záběru, s možnostmi 70-75-80-85-90-95-100 a 100+ v procentech), AE SHIFT (nechá řídit "světlo" scény o 7 stupňů nahoru-dolů) a VISUAL INDEX (zobrazí na displeji náhledy okének jednotlivých scén). Trojice tlačítek s čísly 1-2-3 (prostřední s výstupkem) doplňuje skupinu ASSIGN a spolu s již popsanými čudlíky s čísly 4-5-6 si nechají přiřadit v MENU několik funkcí podle požadavků kameramana. Pod zaoblením, kde se lomí design těla z oblouku ke spodním manuálům, jsou tlačítka GAIN (řízení zisku) WHT BAL (balance bílé barvy) a SHUTTER SPEED (řízení rychlosti expozice). Malé tlačítko za přední oblou hranou IRIS slouží k aktivaci řízení clony a páčky ve výduti za ním pak nechají volit "dorazy" na předchozích funkcích, vše s podmínkou ruční polohy na větším přepínači AUTO-MANUAL před nimi. Trojice prvků SEL/PUSH EXEC umožňuje orientaci v nabídkách nebo řízení manuálních funkcí…

Elegantní design boční části pokračuje dvířky manuálních ovládání zvukových stop, k nimž jsem místo vypisování přidal raději obrázek. Na spodním okraji zadní části levoboku jsou ještě duplicitní prvky (tedy se shodnými funkcemi, jako mají stejně pojmenované i pod LCD) MENU, MODE, STATUS CHECK, přičemž před posledně jmenovaným je ještě PICTURE PROFILE k volbě obrazových tónů: kromě vypnutí je zde šestice možností s poslední černobílou. Zadní čelo stroje uzavírá do boku výklopná krytka s dvěma okénky, za nimiž lze (nijak extra výrazně, ale diody to napravují) identifikovat vložené-nevložené paměové karty. Znovu připomínám, že veliký Sony začíná ustupovat ze svých letitých tvrdohlavostí a sloty pro MS-karty osazuje u téhle i svých malých videokamer sadami kontaktů i pro SD-karty. Já měl ostatně vloženy dvě SD/HC a na displeji mi mašinka indikovala pod sebou vždy zbývající kapacitu obou médií v minutách. Přejděme nyní na madlo videokamery, respektive k popisu ovládání pod displejem a za jeho rámečkem…

Na vlastním tělese madla kamery je nejprve druhá video-spouš REC STAR/STOP s blokační páčkou HOLD, která vyřadí pouze tuhle spouš. Hned vedle je maličká kolíbka transfokátoru, která umí oproti většině ostatních strojů řídit přiblížení-oddálení i variabilní rychlostí. Stálá nebo proměnlivá rychlost i úplné vypnutí této kolíbky se volí malým přepínačem v boku madla s docela nepraktickým chodem běžce. Omluvil bych to kvůli (předpokládejme) řidšímu používání tohoto přepínače. Pod vyklopeným LCD je už zmíněných 20 čudlíků, jejichž fotku bych opět pokládal za dostatečně názornou k popisu jejich funkcí a přidám k tomu informace o prezentaci zvuku a dotykovém displeji. Reproduktorek pro přehrávání zvukové stopy je přímo pod LCD a jeho síla je podle mého víc než dostatečná. Displej této kamery JE dotykový s volbou VŠE tlačítky a myslím, že nelze najít funkci, kterou by nešlo ovládat pomocí početných tlačítek - ba naopak tu lze nalézt spoustu funkcí, které nejdou bez tlačítek vůbec navolit. Kameraman tedy nemusí patlat displej své milé společnici a tudíž oproti většině maloobchodních modelů dnešní doby ani nosit stále hadřík pro utírání zobrazovače. Zbylé prvky audio-manuálů za očkem pro externí mikrofon opět zmiňme obrázkem a přejděme plynule k přípojným možnostem popisované brunetky…

Pod tělesem displeje je dvojice XLR-konektorů INPUT1 a INPUT2. Běžná mikrofonní zdířka tu sice celkem logicky chybí, ale pro některé účely je to přece jen možná ke škodě tohoto přístroje. Na zadní šikmé nožce madla je zboku sluchátková zdířka s přepínačem HEADPHONE MONITOR (ten je zezadu - viz obrázek) a za kolíbkou transfokátoru je mini zdířka pro LANC. Všechny ostatní přípojky má brunetka na pravém výstupku vedle prostoru pro akumulátor: shora jsou tu klasické zdířky typu CINCH (žlutá k výstupu obrazu a červená s bílou pro zvukové kanály L-R), hned pod nimi jsou dvířka trojice konektorů HDMI (OUT čili jen výstupní), COMPONENT (taktéž jen OUT) a USB-rozhraní. Třetí krytka stráží vstupní obdélníček s výřezem pro napájení kamery, resp. k nabíjení vloženého akumulátoru. Jako zvláštní a kapku speciální detaily zmiňuji dva závity pro stativ, mezi kterými je běžná dírka pro aretační kolík; a další libůstkou stroje je odnímatelný díl lupy s očnicí před obrazovečkou hledáčku, v němž je i obvyklá možnost nastavení podle dioptrií oka obsluhy. Doplním ještě údaj přiloženého akumulátoru ze sady po zakoupení: typ NP-F570 indikuje na displeji po úplném nabití až 140 minut práce...

Vzhůru do terénu. Sony AX2000 se drží normálně: totiž stejně dobře jako všechny větší ručky ze současného sortimentu. Gumová očnice by mohla být malinko tužší, ale větších výhrad asi nenalezneme. Ovládání manuálů levičkou vyžaduje poctivý zácvik, ale zvyknout se na něj dá celkem rychle. Upřímně sice lituji majitele RJL (můj X-krát opakovaný patent Ruce Jako Lopaty :-D), protože titěrnost většiny ovládacích prvků na boku je do jisté míry vyřazuje z úvah o podobné milence k natáčení, ale mé běžné ruce vyhovovalo prakticky vše. V nastavení kvality neboli komprese videa a rozlišení je celkem 8 možností, z nichž první čtyři jsou odstupňované volby HD-režimů 1080/50i, další dvě pak s progresivními 1080/25p a poslední dvě potom v režimech tzv. PAL formátu 576/50i a 576/25pSCAN. Vyzkoušel jsem všechny nabízené HD-módy a například u nejnižšího z nich indikuje paměová karta kousek přes 4násobek oproti nejvyšší kvalitě. Když se tedy uživateli nedostává místa na kartách, může přepnout do nižšího módu a výrazně si tak pomoci s možnou kapacitou času záznamu. Rozdíly kvalit jednotlivých stupňů by měla kapku naznačit tradiční Galerie ukázek. V ní dnes zcela chybí fotografie, protože popisovaná kráska je prostě vůbec nemá ve výbavě - nakonec, je to paní Videokamera, že jo (:-D) - žádný hybrid…

Vnitřní nabídky coby možnosti ovlivnění všech parametrů videa jsou tak rozsáhlé, že jsem raději přiložil foto-složeninu grafiky některých z nich a zmíním spíše jen ty zajímavější. Samotné MENU je rozděleno na pět skupin: NASTAV. KAM., NAST. NAHRÁV./VÝST., NASTAV. ZVUKU, NASTAV. ZOBR. a poslední sestavy DALŠÍ. Za nastavením zisku a omezením AGC v první nabídce lze volit obrácenou rotaci manuálního prstence clony, je tu několik položek pro volby expozice, balance bílé nebo velmi potřebný režim BODOVÝ REFL. Ve druhé skupince jsou k navolení stupně kvalit záznamu (plus širokoúhlý versus 4:3 formát v SD-módu) a možnosti ovlivnění výstupního signálu do HDMI. Třetí sestava je o zvuku včetně nastavení hlasitosti do sluchátek, ve čtvrté sadě je mj. ZEBRA s už výše zmíněnými stupni, zobrazování dat kamery nebo úrovně zvukových stop, barva, jas a podsvícení LCD, intenzita svitu hledáčku atd. Pátá skupina položek pak ukrývá časová nastavení nebo komunikační jazyk (čeština zde nechybí), přičemž první volbou v této sadě povelů je možnost přiřazení tlačítek ASSIGN 1-7 některým z funkcí, jak chce uživatel. Zmiňuji sedmé tlačítko, ale v textu výše jsem jich uvedl jen šest? Ano, sedmičkou je označeno přiskočení EXPANDED FOCUS nad hlavní video-spouští pro pravý palec…

Pro vlastní natáčení a zkoušení kvalit jsem měl možnost vzít krasavici na představení jedné brněnské umělecké školy v Divadle Bolka Polívky minulý týden; a abych mohl nějak porovnat recenzovanou brunetku vůbec s něčím, na stativ jsem si postavil vedle Dvoutisícovky jednu zjevně podobně osazenou páskovku XH A1s. A v dnešní Galerii ostatně srovnávám širokoúhlé záběry i s najetím na plný detail obou těchto mašinek, které jsou podobné výbavou i pořizovací cenou. Myslím, že mimo jiné stroje ze současné nabídky by právě tohle porovnání mohlo zajímat co nejvíc fanoušků, potažmo zájemců o tuhle velikost zamýšlené kamery. Většina mých postřehů z natáčecího večera ve zmiňovaném divadle je veskrze pozitivní, jedinou výtku bych si přece jen dovolil k automatickému ostření v mezních světelných podmínkách: tam byl páskový Canon XH A1s v jevištním šeru podstatně rychlejší, zatímco AX2000 se často "chytala" dost dlouho (ale pak držela i v automatu, jak se patří). Nejširší ohnisko objektivu je u této krásky opravdu dost výjimečné; a oproti malým amatérským kamerkám je tak svým způsobem unikátní. Zvídavé čtenáře, kteří by měli obavy z (ne)zkreslení v nejširším ohnisku, odkazuji opět do níže nabídnuté Galerie, kam jsem zase jednou umístil dokonce dva HD-videoklipy…

V Exploreru stále stejně: kurzor popíše, kliknutí otevře!

Galerie ukázek. V dnešním odstavci se dvěma Videoklipy a 6-ti Videosnímky (oněmi políčky vyjmutými z videa) chci naznačit vynikající vlastnosti popisované videokamery v jednom z možná vůbec nejhorších druhů osvětlení: totiž na divadelním jevišti. Všechny klipy - tedy i ty, z nichž jsem vystřihnul jednotlivá políčka videí - jsem točil v plném automatu, pouze s předvolenou funkcí k záznamu v takových podmínkách. Zleva doprava je tu tedy nejdříve klip v nejvyšší kvalitě ze všech možných (10 vteřin a 29MB) a následuje LP-mód s údajem o poměru stran 1440x1080 (14 s a 6MB). Dvě další políčka jsou už zmiňovanými Videosnímky z divadelních vystoupení a následují vždy dvě a dvě srovnání širokoúhlých a plně najetých detailů z XH A1s a AX2000, páskový klípek jsem stáhl na HDD počítače prográmkem HDV-Split pomocí své libůstky pro hračičky Sony GV-HD700 (někdejší recenze). Domnívám se, že obě kamery mají velmi podobné schopnosti neboli rozsahy objektivů: o co AX2000 rozšiřuje záběr ve WIDE-poloze, o tak (malý) kousek dál "vidí" velikostně i výbavou tolik podobný Canon. Upozorňuji všechny, kdož si budou chtít přehrát oba AVCHD-klipy, že tento komprimát je náročný na konfiguraci PC a paradoxně asi půjde nižší stupeň kvality přehrát na starších počítačích hůře, než nejvyšší se zkratkou FX…

Možné doplňky a konkurence. Pro průměr závitu 72 mm mají Sony i Canon širokoúhlé předsádky, což je ale vzhledem k technickým parametrům asi dost diskutabilní výdaj. Pořídit si bytelný stativ nebo solidní brašnu ani připomínat nemusím, o případném světle s praktickou paticí akumulátoru shodnou s kamerovými články už tu taky druhdy byla řeč. Kompatibilitu s firemními paticemi NP-F jsem zmínil, dokonce mohu AKU pro kameru nabíjet i přímo ve své výše zmíněné hračce Videowalkmanu HD700. Doplňky typu externí mikrofon (a další) budou opět na zvážení potenciálního majitele Dvoutisícovky, protože výsledky vestavěné audio-části jsou VELMI dobré. Ostatní ze "špeků" jako (například) clonku pro odstínění displeje opět nechme na zlatých českých ručičkách, třeba někdo něčím překvapí. Konkurence k této strojovně je jasná: pokud je fanoušek nebo živnostník odpůrcem páskových médií, musí počkat třeba na kartový Canon XF300/305, která k nám dorazí (na ochutnávku) pravděpodobně už tento týden. Existují sice i další druhy větších kartových videokamer, ale bavíme-li se o modelech dostupných amatérům a v maloobchodech, myslím, že velký výběr se nekoná…

Nějaký závěr povídání? Osobní pocity jen ty nejlepší, přiznávám bez mučení, že na takovéhle krasavice se mrknu vždy velmi rád. A hned přiznávám i to, že na jednodušší prcky nejlevnější kategorie mě dlouhodobě příliš nefascinuje ani redigování mých kolegů, i když vím, že právě těchto spotřebních mrňat se prodává nakonec asi nejvíce a hledačů s hladem po informacích o nich je také možná největší množina. A to neprotahuji. Měl jsem možnost se seznámit s mimořádně zajímavou, výborně osazenou a nebývale vybavenou videokamerou z nejvyšší maloobchodní kategorie pro fajnšmekry, kteří nemají hluboko do kapsy nebo se chtějí prostě tímhle (jak kdy vděčným, že :-D) točičským řemeslem živit nebo si přilepšit. V popisu krásné brunetky jsem (doufám) dostatečně vyčerpal všechna její pozitiva i vstřícné kroky velké a tradiční značky, s nimiž by mohl získat zpět na svou stranu spousty oprávněných kritiků, kteří se odkláněli mimo jiné díky dotykovým displejům, nekompatibilním paměovým kartám a podobných excesům. Prostě a jasně: nechybí-li potenciálnímu kupci finance a touží po něčem podobném, a jde do toho. To, že Mr. Sony bývá slabší v jiných komoditách, si nechám na jindy, teď jen zakončím HOWG…

Technická data videokamery Sony HDR-AX2000 - na webu českého zastoupení

neco
S přípravou fotodokumentace mi pomohla firma: Videokamery CZ.
Krásný vklad Královnám spotřební elektroniky popsal: Petr Jelínek.
Seznámení s popsanými zprostředkovává už 17. rok naše prodejna.