Speciální+kutilská 7: Stále je o čem psát!

Tradiční odstavec odkazů k souvislostem v útrobách webu má jistě z čeho čerpat, ale častější čtenáři jej asi přeskočí a vrhnou se na první díl dnešního obsahu. Už téměř osm (!) roků nazpět jsme popsali nejjednodušší verzi podvodního pouzdra z plastové dózy, jež měla dle reakcí čtenářů mnoho následování v různě povedených variantách. Velmi volné pokračování o levných pouzdrech pod vodu pak představoval textík o AQUACAM-u, kterého držíme stále na prodejně dva sety. Skutečné začátky jakýchsi specialit byly ale spíše ve článku o světlech a mikrofonech a především v prvním díle "Speciálních…" před šesti lety, po němž následovaly postupně druhý, třetí, čtvrtý, pátý a předloňský šestý díl seriálu. Do kategorie, již chce dnešní autor povídání obsáhnout, se dají zařadit také textíky o filtrech, stativech, solární energii z batohu, kamerových mediích nebo specialitkách par excelence, jakými byly jistě tzv. Videowalkmany GV-D1000 nebo sortimentně aktuálnější HD700ka. Coby editor dnešní epizody chci čtenáře ubezpečit, že se pokusím využít alespoň rámcově všech nápadů, které se hlásily ve firemní nebo Správcově @-poště od poslední kapitoly…

Pomůcky stability kamer domácí i tovární výroby: potřebnost No1

STABILITA kameramanova nářadí (to videokamery vtipálci :-D) je ouplně PRVOTNÍ podmínkou solidního vstupního materiálu pro další zpracování. Kdo chce, a do předchozí věty dosadí sousloví výstupního materiálu z kamery, ale to je jen o slovíčkách, že ano. A protože právě to, že pevné držení vlastního video-záznamníku je tak důležitým, věnujme mu zásadní kus dnešního povídání. Pro lepší orientaci zkusme rozdělit stabilizační pomůcky na kategorie bez ohledu na jejich vznik v "běžné" továrně nebo pomocí ZčR (ony Zlaté české Ručičky). STATIVY coby trojnožky a jedno-nožní podržhmotnostní typy - nebo i speciální přísavkové a stolně-svorkové druhy - doplníme různými druhy opěrek přímo k tělu (hrudní-ramenní) a následují speciální a speciálnější prvky typu tzv. STEADICAM-ů. Z tzv. ranku vyšší-dívčí pak i kamerové jeřáby, pojízdné vozíčky nebo (dokonce) moderní modelářské helikoptéry, jež nahrazují jinak velmi drahé letecké filmování či fotografování, by u těchto věciček se už neodvažuji tvrdit, že prvotním účelem by se měla stát pomoc stabilitě stroje. Přejděme tedy plynule k největší množině doplňků amatérské sféry a zabrusme do problematiky stativů…

STATIVY existují pravděpodobně už tak dlouho, jako celé filmařské řemeslo samo. Vcelku logicky musely vzniknout už pro samotné vlastnosti původních fotoaparátů a filmových kamer, anžto zejména veteránský způsob fotografie byl o dosti dlouhé expozici a tím i o nutnosti ponechání aparátu na jednom místě delší dobu. A protože i prehistorický kameraman nejspíš asi tušil onu nutnost neroztřepaných záběrů, vznikl tripod neboli trojnožka. Důvěrně známý u tohoto počtu nohou je mimochodem fakt, že oproti špatně vyrobené (nebo na křivou podlahu stavěné) židli se trojnožka nemůže viklat, že. Vývojový a průmyslový obor stativů obsahuje bezpočet typů, které začínají s velmi nízkým požadavkem na pořizovací ceny a končí ve stovkách tisíců, kam ale logicky amatérský kameraman nepotřebuje ani pomyslně vzhlížet. Tzv. stolní druhy s malou výškou v rozloženém stavu (obvykle do 50ti cm) a ještě menšími rozměry ve složené verzi jsou spíš okrajovým sortimentem pro kameramany, ale dobře je znají náruživější fotografové, kteří také často používají další speciální druh s pouze jednou nohou k úlevě tíhy od větších objektivů. Z větších typů bych si dovolil opakovaně zmínit Vinten Pro5D a z nedávné recenze podstatně levnější Manfrotto, který bohatě podrží i obří XL H1S…

Opěrky a stabilizátory pro hrudní či ramenní úchyt (oporu). člen (neoficiální) skupinky WorkShopistů (WS) Vít nechal v našich aktualitách prezentovat ramenně-hrudní výtvor, který u své HV20tky osobně skutečně používá a předvedl to právě i na WS v Dobrušce. To výrazně jednodušší tvar používal například svatební točič a fotograf ještě blíže u Brna. Naopak další z přispěvovatelů do našich aktualit ze sousední bratrské zemičky se činil úplně jinak: jak by ne, když na svém webu anoncuje dokonce kamerové rameno (žeriav pre ozajstnú kameramanskú robotu, vraj :-D). Zopakujme výtvor úspěšného Slanečka - říká-li se tak obyvatelům Slaného - a ještě profesionálnější výrobek od profíků z Práglu (tj. Praha brněnským hantecem, žádná pohana). Doplňme téma aktuálně nabízeným stabilizátorem, jenž byl představen v aktualitě a stále visí coby inzerátek v patřičné rubrice našeho webu vlevo dole. Nejprodávanější opěrka v celé čR - protože naše firma má přehled - se ale vyrábí v jednom Městě nad Metují (klik na náš Šopík). Existencí nejroztodivnějších prcků coby ručních stabilizátorů - třeba z dílny firmy SKILL ze Zlína (druhdy Gottwaldova) - bych uzavřel toto dílčí téma a hladce přešel na samostatnou (a extra) kategorii jeřáby…

Kamerové jeřáby. Existují sice spousty kutilských výtvorů více či méně profesionálního provedení nebo zpracování, ale opravdovým profíkům nebo společnostem s finanční rezervou jsou nabízeny jeřáby (například) z firmy Erpea. A model Pro-AM250 jsme měli k dispozici na testík i v naší prodejně. Praktické zkoušení na rušné tramvajové ulici (Štráse pro šaliny a šmirgly, jak si tu hantecujeme, spoluobčané z čech :-D) měla sice za efekt VELMI pomalé projíždění aut kolem soustrojí, ale jinak zdařilé poznávání. Dodavatel nám dokonce občas umí dodat kousek a my jej drze prodáme koncovému uživateli - a víme, že velmi praktický displej lze nahradit univerzální záležitostí za zlomek ceny. Nuže: jeřáby existují, ale pokud nechce jít navnaděný fanoušek cestou VELKÉHO podílu zámečničiny, musí si nachystat pověstný ranec a nelitovat platidla. Poutavý výsledek jaksi plovoucí videokamery vzduchem v 3D-provedení se ale nakonec postará o dobrý pocit z vynaložených prostředků, nota bene třebas při vykloněné mašince na hlavě jeřábu z balkonu vyšší budovy. Poznámka - pro natáčení rodinných dovolených na Jadranu se doplněk amatérům nedoporučuje, neskladnost jistá…

Helikoptéra coby nosič kamery. Nedávno jsem začal komunikovat s nadšeným fandou tohoto řemesla, chci-li se vyjádřit uctivě o (komplikovaném) ovládání létajícího stroje (obvykle) bez křídel; a dozvěděl jsem se mj., že oproti modelové železnici (není nutno zatáčet, činí to sama), autíčku či lodi (dvou-povelová RC-souprava stačí) nebo letadlu (to už je 3D) je ona helikoptéra jakoby 4D a pilot musí na vysílačce zvládat ještě více úkonů. Odkazuji k elegantní ukázce náznaku schopností takového vrtulníku a jdu nahlas přemýšlet. S neoficiální tlupou účastníků z kameramanských WS-srazů jsem konzultoval použití a doufám, že na zamýšlenou OBR-akci letos na podzim se bude moci jeden ze strojů použít, protože i nezasvěcení čtenáři vidí na ukázkách OBROVSKÉ oživení jinak monotónních (protože pozemských) záběrů, jejichž jiné úhly pro snímání jsou vesměs dosti omezeny, snad s výjimkou (nákladných) jeřábů, ale i tam půjde o nesrovnatelně menší přehled záznamové mašiny proti vrtulníku (klik), že. Nechme překvapit sebe i všechny věrné čtenáře stránek, zda se šílený záměr letošního podzimu nakonec podaří. Nápověda: Správce uvažuje o jedné (světoznámé) bitvě, má k ní blízko…

Pláštěnky, podvodní pouzdra a brašny nestandardních velikostí…

Pláštěnku pro svou videokameru někdy potřeboval snad každý živnostník, který má v branži cosi natočeno. A firma Hama (s brněnskou centrálou) konečně začala dodávat ucelený sortiment takových ochran, konkrétně firmy KATA, která se tu už druhdy prezentovala dobrým výběrem; a právě Hama dala tomuhle praktickému sortimentu i přijatelné ceny. Pravda: obchodnicky nejde o žádný velký trhák, ale prodejnost pláštěnek NENÍ tak řídká, aby nestály za držení skladem. Zopakujme si účel a logiku použití takové ochrany. Déš, sníh, ale často i prachové vichřice všeho druhu (a nemusí jít ani o pouš) jsou pro videokameru nebezpečím a zhoubou. Rozumný uživatel - potažmo živnostník na kšefty - se vybaví pláštěnkou do každé akce, kde není jisté, jak mnoho bude muset točit venku a hlavně v jakém počasí. Náš postupně plněný Šopík nabízí tři hlavní velikosti pláštěnek, které obsáhnou celkem na jistotu většinu ze současného sortimentu videokamer, jež by mohly přicházet pro společenské točiče v úvahu. A nejmenší z ochran pak určitě vyhoví i většině ještě menších mašinek, než jsou určeny, tedy konkurenční duo Canon HV40 a Sony HC9…

Podvodní pouzdra. Tady je úplně jiná situace. Už vícekrát zmiňovaným kutilským dílům s více či méně profesionálním provedením sekunduje několik výrobců, kteří umí leccos. Napsal jsem "sekunduje" záměrně, protože s výjimkou bohatších organizací nebo profíků do hloubějších vod jsou právě pouzdra v hledáčku kutilských dílen VELMI často, respektive prodejnost originálů rozhodně není nijak vysoká. A abych si konečně taky trošku zaprotiřečil: modelový rok 2009 přinesl jakýsi převrat do sortimentu pouzder. Zatímco jindy velmi agilní producent rozsáhlého příslušenství Sony nedodává v maloobchodních cenách pro potápěče NIC - a Panasonic či JVC jsou na tom podobně - Canon překvapuje fandy oboru modelem WP-V1, určeným pro karto-flešovou řadu HF2XX. Ovládání fešného pouzdra zajišují vodotěsné hřídelky, jež prostupují masivní vrstvou obalu s odolností do 40ti metrů (!); a to vše za pouhých cca 12 tisíc korun. Jasně, v dobách blbých a blbějších to není zadarmo, ale kdo zná trošku sortiment podvodních ochran, dobře ví, o čem tady píšu. A neodpustím si dovětek o faktické úspěšnosti V1ky: od uvedení na trh jsme prodali 5 kousků a další jsou v objednávkovém systému, protože tohle se taky nebojíme brát na sklad (nejsme přece žádná virtuální slibotechna, že)…

Brašny nestandardních velikostí. Stále se zmenšující sortiment (myšleny míry vlastních videokamer) má k dispozici nepřeberné množství malých a ještě menších brašniček, které se často ani neodlišují od taštiček k fotoaparátům. Ale co si může pořídit majitel (třebas…) výrazně rozměrnější poloprofesionálky typu Canon XH A1/s, Sony FX1/Z1 nebo HD1000 a (hafo dalších krasavic (← klik k recenzi XL H1s), které představují až na výjimky výraznou množinu strojů živnostenských vozových parků? řešením bez velkých finančních nákladů může být svépomocná výroba velké brašny přestavbou sportovního obalu, jak to loni předvedl náš zákazník na svou HD1000 nebo prosté přijmutí naší nabídky, která byla loni rozšířena zvětšením rozměrů původní brašny. Firemním logem jsme zatím asi mnoho kameramanů neurazili, protože původní i novější verze zmíněné brašny jsme prodali do naší i sousední republiky už hodně přes 50 kousků! A protože varianta s prodloužením vnitřního prostoru kvůli vložení (například) XH A1/s s nasazenou předsádkou vyhoví VÝBORNě i dalším modelům, nebojíme se ani o momentální skladové zásoby, které činí téměř 50 kusů. Na okraj snad jen dodám, že Asijský výrobce už pracuje pro nás na další - tedy ještě o facku větší - verzi atypické brašny, samozřejmě stále s amatérskou cenou…

ELEKTRO: Osvětlení scén, napájení kamer, měniče a speciality...

Světla pro kameramany. Byly tu už popsány různé druhy kutilských výtvorů, ale momentálně je vzhledem k ceně, dostupnosti a nakonec i jednoduchosti stále (v naší firmě) nejúspěšnějším typ Unomat DC2000, jehož dostupnost bude v blízkém budoucnu nejistá. Na německém webu sice figuruje kapku podobný nástupce DC3000, ale díky informacím o možném konci tradiční značky výroby doplňků se nedá zaručit nic. Minulý díl "Speciálních…" popsal zajímavé LED světlo a podle reakcí čtenářů se o něj i několik dobrovolníků pokusilo, leč masovější záležitost z něj asi zatím nebude. Nabídka současného trhu tak obsahuje ze zajímavějších řešení nejspíše originální výrobky typu Canon VL 10Li II - pro patice akumulátorů větších ruček jako A1s - a soudě i z webu českého zastoupení Sony toho příliš navíc v současném sortimentu není (by existuje ještě i model HVL-20DW2, napájen paticí typu NP-F). Náhražkovým druhem pro svícení s minimální pořizovací cenou tak zůstává i u nás úspěšný prcek se 7mi LED-diodami a místem pro 2 AAA články, jichž prodáváme stále dosti. Zopakujme tedy náměty k svépomocným dílkům na téma Jihočecha Jirky, někdejší dvoj-fantasii kamaráda Zapa, difúzní lajntuch před halogenem toho stejného (pozor, slušného :-D) Pražáka a ujištění, že naše zahájená malosériová výroba bude i na fenomén osvětlení scén pamatovat v nápadech…

Měniče (a speciality) zmíním rychleji, přestože je osobně považuji za docela důležité. Drtivá většina z nás cestuje, s různou intenzitou takového trávení času v terénu; a tady mám na mysli v autech nejrůznějších kategorií. Pro všechny cestovatele s přípojkou palubního napětí (nejčastěji) 12V produkují výrobci doplňků měniče napětí 12/220V (no a puntičkáři si tam dosadí modernější hodnotu síového napětí :-D). Měnič neboli (jaksi navíc) střídač napětí umí převést ono malé napětí na běžnou spotřebitelskou sí, již rády využijí nejrůznější nabíječky videokamer, ale také článků pro fotoaparáty nebo mobilní telefony a další drobné pomocníky každodenního života. Párkrát jsme tu představili tzv. plechovku energie firma Hama, ale ještě praktičtější se jevila podobná věcička s plnohodnotnou zásuvkou, to hlavně kvůli zástrčkám pro nabíječky notebooků a podobných přístrojů. Pro technicky méně zdatné čtenáře je nutno poznamenat, že drobným měničem se dají napájet ponejvíce opět jen drobnější spotřebiče, to především z logiky přeměny napětí - na sekundární straně by například jen taková mikrovlnka pak mohla chtít z palubní sítě auta klidně i přes 100 ampér, na což mj. nejsou zařízeny ani pojistky…

Speciality z kategorie "elektro". Jedním z nejhledanějších doplňků (profíky všeho druhu) jsou tzv. LANC-ovládání. Maličká zásuvečka tvořící speciální rozhraní k ovládání videokamer zvenčí bývá součástí podvodních pouzder, ale mnohem častěji souvisí s ovládáním na švenk-páce stativu, jenž právě zajišuje oporu třebas svatebního kameramana. Vedle originálních - a často dosti drahých - výrobků lze vídat LANC-ručky od firmy Hama, ale (další malý protimluv :-D) z novějších doplňků lze sehnat i pravý model Sony RM-VD1, jenž se také tuhle představil v našich aktualitách. Zopakujme tedy, že Sony nabízí víc typů stativů s LANC-ručkou, Canon má ve svém sortimentu model ZR2000 a konkurenční firmy JVC a Panasonic mají na webech českých zastoupení čistou absenci takových libůstek. Logicky se ale jeden nemůže ani moc divit, když mrkneme na konektorové osazení jejich sortimentů videokamer. Do speciálních doplňků v této epizodě bych si dovolil ještě přilepit kapku nepatřičně externí harddisky, které by spíše měla zahrnovat kategorie záznamových médií. A protože ta zde dnes není, zopakujme si informace o externích discích, mezi nimiž vyniká stále značka Fire-Store, by s reálnou prodejností VELMI řídkou…

ZVUK: externí mikrofony (+ redukce), samostatné záznamníky...

Externí mikrofony. Protože tohle téma tu omíláme pravidelně už víc sezón, zkusím dnes cosi přidat. Nejprve ale zopakuji (v naší firmě) veleúspěšný sortiment australské značky RØDE, jež má být na trhu zhruba od tzv. sametky, by v Austrálii se prý o žádnou revoluci pokoušet nemuseli. Maloobchodní sortiment obsahují směrový monofonní typ RØDE VideoMic a stereofonní StereoVideoMic s přepínačem charakteristik, pro náročnější uživatelejsou tu ještě modely NTG-1 až 3. Pro celkem rozsáhlý záběr audio-produktů této firmy existuje ještě rozsáhlejší příslušenství, počínaje různými XLR (a jinými) konektory a prodlužovacími kabely, přes stojánky, držáky s gumičkami i bez nich a teleskopické tyče až po brašničky a chlupatinky proti větru, jimž zjevně vtipní pracovníci této fabriky dali jména podle jejich podoby: například mrtvá kočka či mrtvé kotě. A protože jsme se druhdy rozhodli srdcem, že budeme kopat za tuto značku, stali jsme se zřejmě největšími prodejci jejich produktů v české kotlině, přestože zmáknem dodávat bez problémů i základní konkurenční sortimenty Sennheiser, Hama atp. Ale zpět na téma „cosi přidat“. To začnu (krátkou) zmínkou o bezdrátových exterňácích (@-ptejte se) a přešel dále…

Speciální botičky pro příslušenství. V ranku dnešních videokamer pro amatéry je velký podíl modelů s nestandardní roztečí lyžinek v botičkách pro doplňky. Po dlouholetém blbnutí kamarádského giganta Sony se k tomuto excesu připojil předloni (HF100) i symbioticky spolupracující kolega Canon, jehož vývojáři nezadali k užšímu rozměru sice žádné další zoubky (Sony), ale zúžili onu míru lyžin zhruba o 2 milimetry. A už náznak dotažených slibů vůči čtenářům i celé kameramanské (amatérské) veřejnosti by měl KřIčET do světa: malá speciálka z Brna to dokázala! Zcela reálně totiž rozjela malosériovou výrobu doplňků, když právě prvními vlaštovkami jsou profesionálně zpracované redukce "úzká-běžná" botička doplňků. Jednodušší nástrčná koncovka pro Canon vznikla už na podzim jako první a "ozubenou" variantu na Sony pak malosériovka porodila před Vánocemi. A kvůli mimořádnosti těchto věciček a nikde ve světě nevídaným verzím za rozumnou cenu jsme nasadili jakýsi finanční kompromis velepotřebného doplňku; a to především s rezervou rabatů pro obchodníky nebo možností slev pro stálejší věrné. Nuž: na každý @-dotaz nebo objednávku (nejen) tohoto druhu zboží reagujeme VELMI aktivně…

ZOOM H4n. Externí audio-záznamník zná asi skoro každý zasvěcenější fanoušek našeho oboru. Předchozí model H4 (bez "n") dostal vcelku výrazný facelift v podobě větších liter displeje, nechá si natáčet tělíska vestavěných mikrofonů ke změně charakteristik a krom toho mu přibyl reproduktorek. Elegance, relativně dostupná cena i všechny výhody dosavadní čtyřky zůstaly při starém. Náročnější fajnšmekři i kameramanští živnostníci tak mají na výběr praktického pomocníka, který nezávisle, souvisle a nenápadně zaznamená kompletní zvukové prostředí jakékoli akce. Zopakujme si, že ZOOM H4n je napájen tužkovými články AA, tedy nabíjecími i jednorázovými, nechybí mu mj. profesionální XLR-konektory (tzv. fantomy) na další spojení s ještě lepšími exterňáky a zvukové stopy zaznamenává na SD-karty s indikací všech důležitých údajů na čitelném displeji. Milovníkům cizích zkratek ještě připišme, že zmiňovanou věcičku charakterizuje 24bitový formát PCM WAV coby MP3 s kmitočtem 96kHz a všem se zmiňme o (mimochodem) možnosti připojit záznamník i třebas k mixážnímu pultu místního či přespolního (to jen pro vyčerpání slovíček :-D) diskžokeje. A samozřejmě ještě dovětek, že se H4n kupuje i od nás (prodáváme 3-5 kousků měsíčně); a třebas přes náš Šopík Digikamery…

PřEDSÁDKY: praktičtí pomocníci k rozšíření ohnisek videozáběrů

Širokoúhlé a TELE-konvertory. Přestože jsme zde několikrát propagovali výrobky značek Kenko, Soligor, Hama, Reynox a dalších, musím dnes konstatovat, že optické zákony se zdají (pardon, ale teď nemohu jinak :-D) neobčůratelné. Originální předsádky sice mívají vesměs nižší koeficienty pro rozšíření záběrů, ale producenti ručí za jejich vlastnosti při používání. Zejména při trendu vysokého rozlišení se může pořízení takové neznačkové (respektive neoriginální) libůstky projevit jako VELMI neuspokojivá investice, by ono číslo rozšíření nebo přiblížení scén mají vzhledem k pořizovací ceně často VELMI poutavé. Běžně držíme skladem (a tedy prodáváme, nebo pouhé držení na skladě není kompletní účel obchodní činnosti) originální TELE-sklíčka Canon a Sony, ale především jejich širokoúhlé kolegyně - tzv. širokáče neboli šíra - protože ty jsou při "schopnostech" dnešních videokamer potřebné jako sůl (ale ne, aby pohádková Maruška tvrdila známému tatíkovi-králi, že ho má ráda jako širokáč :-D). Příchozí potenciální výběrčí (a to zase nemyslím daňového, ale už klid) kamery může v našich vitrínách vidět větší i malé předsádky, ba dokonce coby součást stálé výstavky v dolním patře Canon i OBřÍ sklo WD-H72, kterých prodáváme početně zhruba polovinu oproti kusové realizaci XH A1/s…

Závěr a doporučení? Kdo se domnívá, že každé povídání na (dosti) oborových stránkách by mělo být opatřeno nějakým závěrem, má jej mít. Dnešní díl "Speciálních…" neměl za úkol vyrazit čtenářům dech, ale podělit se s nimi o podněty, které se objevily od poslední epizody v @-poštách naší firmy nebo Správce, který se opět kapku rozepsal. Myslím, že zejména pro stále se rozšiřující obec amatérských kameramanů - respektive hlavně ty z nich, kteří třeba náš web právě objevili - je docela praktické zopakovat jakýsi přehled o nikoliv všedních doplňcích, jež může amatérský točič objevit na své cestě kariérou, potřebovat je nebo se s nimi prostě setkat. Doufám, že se dnes se mnou shodne (nejen) věrnější návštěvník těchto našich-vašich stránek, že opakování je čísi notoricky známou matkou a že novinek, které jsem od posledních epizod uvedl, bylo dost na tento další díl. No a každému, kterému jsem se nezavděčil, je přece možno doporučit návštěvu jiného virtuálního časopisu, kde se může pokoušet nalézt podobné rozumy. Jen se tak nějak neskromně (:-D) domnívám, že podobných webů mnoho v českém éteru neexistuje; a jednomu (nejmenovanému) diskutérovi na úplný závěr vzkazuji, že všude všechno čtení zadarmo NENÍ, ale keď som tuná majorom ja, tak u nás azda hej (HOWG)…