Obr Canon XL H1S: na skok v profiranku

Související články na tomto našem-vašem webu sice dnes nejsou v duchu požadavků běžných spotřebitelů v nijak extra početné množině, ale že JE Z čEHO čerpat, to ví hlavně stálejší čtenáři webu. Vyberu sem pouze několik textů posledních sezón, kdy svět videozáznamu zaplavily zkratky pro vysoké a ještě vyšší rozlišení. Předchozí formulaci raději vysvětlím hned, a netápeme v pomyslné mlze: pro HDV-video existují 2 větve vysokého rozlišení, tedy HDV1 a HDV2. A zatímco první z nich má vodorovný počet řádků 720 a disponují s ním i mnohé fotoaparáty nebo levnější varianty v podstatě nekamerových firem, druhá větev má horizontálně 1080 linek a nejobvykleji se mezi veřejností nazývá Full-HD. Tabulka těchto páskových HD-odnoží tu už byla víckrát, ale jejím zopakováním nic nezkazíme. Důrazně připomínám, že zkratka HDV patří POUZE vysokému rozlišení na pásku ve zmiňovaných verzích a s pojmem AVCHD má společné v jistém smyslu pouze nahrávání HD-videí. Popsali jsme zde HDV-prvotinu Sony HDR-FX1 i její profi-odrůdu HVR-Z1, představili jsme malé ručky Sony HC1 a HC3, ukázali jsme předloni daktyl-panel na HC7 i loňské HC9 a spořivým profíkům naznačili něco o HD1000. Ze sortimentu Foto-Bosse tu byla prvnička XL H1, rozkošná dlaňka HV10, nástupkyně úspěšné XH A1 s písmenem S nebo průlom neotřesitelné pozice elektronického lídra (Sony) HV20 s nástupci HV30 a letošní HV40. S roztřesenými amatérskými koleny a pocity VELMI tenkého ledu jdu na to…

Canon XL H1S je oproti všemu dostupnému v maloobchodě OBřÍ. Rozměry 226 x 220 x 496 mm a hmotností komplet téměř 4 kilogramy vyčnívá nade vše, co se tu popsalo, snad s výjimkou předchůdkyně XL H1, již poráží aspoň hmotností 3.995 gramů oproti dostupnému údaji H1 bez S, který činil 3,75 kila. Prázdné stroje bez náplní a objektivů pak mají mít 2.435 g versus 2.560 g, čerpám-li z Muzea a českého webu. Pro názornost uvedu stejné údaje úspěšné kolegyně XH A1/s (163 x 192 x 394 mm a 2.135/2.400 gramů) a od konkurence typy Sony HDR-FX1/HVR-Z1 (151 x 181 x 365 mm a 2kila prázdné) nebo diskutované nástupkyně HDR-FX7 (145 x 156 x 322 mm 1.400 g) či FX1000 (169 x 178 x 349 a 2.100 g, obě bez náplní). Změtí čísel jsem chtěl naznačit opravdovou výjimečnost obryně a čtenáři tak zdůraznit, že se jeden s touhle krásnou brunetou fakt nadře (při natáčení, vtipálci :-D). Osazení snímači je shodné s již třetím rokem používaným uspořádáním 3x 1/3“ CCD s 1,67MPx na každém, tedy třetinovými čipy z XL H1-XH A1/s-XH G1/s. V pořizovací sadě - tedy pokud točič není vybaven už více objektivy a nechtěl by jen tělo - je přiložen HD-Video objektiv s 20násobným přiblížením, jež udává výrobce jako rozsah 5,4-108 mm, přepočet na kinofilm 38,9-778 mm. Přidám průměr v jeho ústí na optické doplňky - 72 mm - a srovnávací údaj kinofilmového rozsahu u kolegyňky XH A1/s, jenž ční nad většinou sortimentu: 32,5-650 mm (a si majitelé brunetek uvědomí, co vlastně doma mají)…

Jenže XL H1S není omezena jen jedním rozsahem, takže když jsem vyfasoval k této recenzované krasavici širokoúhlý objektiv, zaradoval jsem se, protože taková možnost se často nenaskytne. Parametry druhého skla jsou 6x WIDE XL 3,4-20,4 s přepočty na kinofilm krásných 24,5-147 mm. A jsou-li na prvně zmíněném objektivu 4 prstence funkcí (= ostření, ZOOM a clona plus dvoustupňový ND-filtr), širokoúhlé sklo má shodný počet kroužků a je ještě masivnější. Měl jsem tu čest natočit i krásnou svatbu nejmenovaných příbuzných a širší z obou objektivů jsem použil velmi rád a vícekrát (k tomu mini-rýmu bych si přidal …a rád bych jej měl napořád :-D). Absence stabilizátoru obrazu se celkem logicky téměř neprojevuje, a to ani při maximu najetí transfokátorem na detail, protože 6tinásobek ZOOM-u je přece jenom s oporou ramene dosti statného chlapa zanedbatelný. Své zkušenosti s širokoúhlým sklem (bratru za 75 tisíc) ostatně dokumentuji <atarget="_blank">Galerií ukázek, což by mělo být názorné (nejen) všem potenciálním zájemcům o tuto strojovnu a doplňky. Domnívám se, že popis těla i objektivu černé pily byl učiněn docela poctivě už u předchůdkyně - XL H1 bez S - takže tu vypíchnu pouze rozdíly v prvcích a výbavě, protože jich (zdánlivě) není až tak mnoho…

Objektiv je tedy prvním dílem, který se změnil dost zásadně. Už na první pohled mu přibyl 3. prstenec manuálů, tedy u verze bez S chybějící řízení clony (IRIS). Vývojáři firmy Canon ale vychytali mnohem zásadnější funkce - totiž změnili pojem „všechno na jedné sběrnici“ v ono řešení „konečně lze ostřit při transfokaci a naopak“. Jinými slovy: dost sezón trvající bolest v podobě nemožnosti ostření po dobu chodu transfokátoru (ZOOM) je vyřešena, což je MOC dobře nejen pro příznivce těchto modelů, ale dle mého názoru hlavně pro technickou vizitku producenta. Rozdílů na těle kamery lze najít minimálně - liší se vesměs pouze písmenky - ale když se otevřou vyklápěcí dvířka audio-nastavení, už je toho k popisu mnohem víc. Prakticky zcela přepracované ovládání zvukového záznamu pozbylo dva potenciometry na pravé straně sdružených prvků a to, co se nezměnilo polohou, má aspoň jiný popis. Jinak se na horní, levé, pravé ani zadní části stroje neměnilo nic, co by stálo za řeč. Ovládáním variabilních rychlostí u palce pravičky počínaje, XLR-konektory na zádi nebo prvky na madle pokračujíc a úkrytem pro paměovou SD-kartu (oproti XL H1 přiložili 32GB :-D) na shodném místě s předchůdkyní konče…

Vlastní práce v terénu není pro houžvičky. Sestava je (jak píšu výše) těžká jako hrom a ani na rameni její hmotnost nijak zvláš neklesá. Odnímatelnou destičku pro vkládání do stativů rozhodně doporučuji namontovat hned po seznámení a nesundávat. Rozložený a tedy pohotový BIG-stativ - a nikoliv z nejlevnější kategorie - jsem měl na obřadech (ano, svatby u nás kolem Brna letos početné :-D) vždy k odložení, protože se začátkem prací dopoledne a konci klidně někdy po půlnoci může z tohoto břemena být svalovice jako po řídké návštěvě posilovny. Nutno dodat, že dojem laického diváctva je z takového stroje dostatečně vyvážen jeho hmotnostní nepohodou pro kameramana. A když si navíc šoupnu na druhý stativ (aspoň) XH A1s a nadto mám v kapse stále pohotovou HV10 nebo HV40, stížnosti na nedostatek materiálu ke střihům jsou logicky předem zapovězeny. Odezírám často živnostenské točiče a i když riskuji úsměvy profíků, asi se shodnu, že pro 90% všech situací je možno využít automatiky, protože ta nemá problémy s (téměř) žádnou scénou za denního světla. Večerní šero celkem logicky žádá zásah programovým voličem nebo omezením zisku v jeho auto-řízení, protože automat AGC může příliš zvýšit zisk a patřičné šumy (zrnění) v obraze pak následují…

Zopakujme si pár zásadních vlastností XL H1S. Stejně jako předchůdkyně NEMÁ 2 displeje, ale „jen“ jeden velký širokoúhlý hledáček s úhlopříčkou 2,4“ a 215.000 body. Její okulár má samozřejmě regulační kroužek pro korekci dioptrického stavu oka obsluhy a celý tubus se dá snadno odklopit a pootočit nahoru nebo dolů, což je logicky pro (například) vysokou polohu kamery v pořádném stativu nad hlavami svatebčanů dosti praktické. Videokamera má celkem PěT spouští (!), z čehož 3 ovládají videozáznam: jedna u palce pravičky, je-li tato provlečena v zápěstním řemínku, druhá pak na horním madle k tzv. spodním záběrům a třetí zepředu na madélku vystupujícímu z levé strany stroje, kde je vzadu umístěna dvojice ovládátek expozice SHUTTER a z boku SET a SELECT coby orientace v nabídce MENU a řízení clony. Dodám, že zbylé dvě spouště patří foto-režimu - jedna je hned za kolíbkou transfokátoru u zápěstního řemene a druhá pak v madle shora za tímtéž prvkem - a pokračuji v prohlídce vlastností. Díl pro nasazení těles dvou důležitých částí - hledáčku a předsunutého mikrofonu - je posuvný skoro 2,5 cm vpřed (zde je aretace otočnou páčkou zespodu dílu) a zhruba 3,5 cm do levé strany (zajištění tvoří rýhovaná matka). Stereofonní mikrofon funguje VELMI dobře a pořízení dalšího je už vyloženě otázka požadavků nebo rozmazlenosti uživatele např. pro hudební záznamy. Doplňuji výčet manuálů VELKÝM obrázkem stroje zboku a pokračuji ve vyprávění…

Možné doplňky. Vzhledem k tomu, že XL H1S má jako jeden z mála modelů Canon rozhraní LANC, lze k němu připojit tzv. stativovou ručku nebo originální ovládání s více funkcemi na praktické použití do terénu ZR2000. Shodně jako menší kolegyně z HDV-řady XH A1/s má i větší stroj XL H1s uspořádání kontaktů na akumulátoru s tzv. Devítkovou paticí, takže s ním lze použít i velmi praktické a slušně výkonné světlo VL-10Li II. Pokud hledá (a třeba pouze zatím potenciální) uživatel jakýkoli stativ, náhražky a výrobky pro malé kamery jednoznačně zamítám - pořádný kus hmoty se rozhodně vyplatí. Mám vyzkoušeno více modelů z brněnské centrály firmy Hama, která vede sortimentem německou značku Manfrotto a jako nejmenší si dovoluji doporučit k takovéto mase techniky tento, přičemž k bytelným a vysokým nohám jsem použil tuhle hlavu (2x náš ON-LINE prodej) s celkem slušnou švenkovací pákou a solidním chodem bez cukání. Problém bude mít ale každý šetřivý majitel téhle strojovny s hledáním brašny. Je sice možné si ji vyrobit podobně, jak to udělal nedávno v aktualitě prezentovaný uživatel pro svou HD1000, ale přece jen při investici čtvrt milionu do kamery bude asi hledání bytelnější brašny logické. Popisovaný kus jsem ukládal do velkého modelu Fomei, z něhož jsem musel nejdříve vytahat velké množství přihrádek s tzv. suchými zipy, ale v zásadě vyhověl…

Galerie ukázek z Videosnímků (políček vytáhnutých z videa) a Fotografií (jen pro doplnění). Dnešní Galerii pojímám zcela jinak, než to obvykle naše-vaše stránky prezentují. Myslíme, že ukázek z plné kvality HDV-videa z různých modelů už je zde celkem dost, takže nabízím jiný systém: vždy plné najetí na objekt a plně širokoúhlý záběr je poskládán do jednoho okna a po zmenšení na velikost 1000x1000 bodů popsán k identifikaci snímků. Pokud byl oříznutý horní či spodní Videosnímek nebo Fotografie před vložením do společné plochy, zejména u demonstrace širokosti byla ponechána dolní hrana z původního políčka. Jde mi totiž logicky o to, aby fanoušci našeho oboru mohli patřičně zapovzdychat nad bombastickými schopnostmi druhého z obou objektivů (já bych jej možná řadil jako první) 6x WIDE XL 3,4-20,4. Natočil jsem kvůli Galerii pár krátkých klipů pro demonstraci rozsahů obou skel a vytáhl jsem z nich momentky, které nabízím podle zmíněného způsobu prezentace. Měl jsem tu čest točit mimo jiných akcí i „Dvě svatby a jeden pohřeb“, kterouž parafrázi k filmu upřesním na dvě sezdání plus jednu zabijačku (prasátka). Vzhledem k privátnosti pořízených záběrů jsem ale pro tuhle Galerii raději použil, co čtenář vidí. S brunetou jsem mimochodem prožil krásný dílek života a při vracení české centrále na podzim jsem se po pravdě neubránil lítosti, ale to už bych odbočoval…

Závěr a doporučení? Na domácí točení to není, ba dokonce ani profesionální živnostník (mám na mysli společenského točiče) nevyužije zřejmě nadstavbové funkce k součinnosti více strojů ve studiích nebo tzv. nekomprimovaný SDI-výstup. Ale to, že se s černou obryní točí kvalitní záznam a osazení i objektiv se svojí světelností pomáhá VÝRAZNě i v šerých scénách, to mi může čtenář věřit. Bezkonkurenční výbava manuálními prvky ovládání navíc podtrhuje nejen opravdu profesionální pocity, ale nenutí obsluhujícího při práci prakticky nic hledat uvnitř ve spleti nějakých nabídek a podnabídek. Běžným živnostníkům bych pro případy uvažování nad touhle obryní spíše doporučil asi verzi XL H1A, jež půjde sehnat běžně do 150 tisíc s daní, ale pokud někdo využije Esko, do toho. Nadto musím zopakovat jednoznačný účinek na všechny, kteří jsou při práci s takovou mašinou přítomni, tedy zejména obvykle drtivě převažující části laické veřejnosti. Známe přece starou dobrou poučku (nejenom...) venkovských diváků, že čím je kamera větší, tím bude asi kameraman profesionálnější (:-D), že ano. A tahle XLHá1čka má evidentně dost respektu sama o sobě, to se jistě nemusí příliš zdůrazňovat, pokud čtenář došel až sem a odezírá z doprovodných obrázků. Prostě je to holt STROJ JAKO BRNO, HOWG…