Kamenný specialista prodeje videokamer a příslušenství
Minská 37, Brno 616 00
Tel.: 541 218 591 a 601 331 994
E-mail: info@videokamery.cz
Po - Pá: 10:00-17:00
Tradiční odstavec opět nevynechám; a jeho přeskočení doporučuji stálejším ze čtenářů. Jde totiž o odkazy na souvislosti, s troškou vzpomínkových upřesnění o nepáskovkách. Konec analogové éry započal vlastně začátek oné moderní digitální, což nakonec nezní nijak nelogicky. A protože záznamovým médiem byla už VELMI dlouho zmačkatelná magnetická páska různé šíře, hned po přelomu tisíciletí se začaly objevovat karty, DVD-kotoučky a HDD čili harddisky, by zpočátku nijak dravě. Zasvěcení fanoušci našeho oboru vědí, že počáteční problém byl v datovém toku prvotního digi-formátu AVI, který se nemohl stíhat zapisovat na 8cm-DVD, ale ani na někdejší (tj. pomalé) paměové karty. Stlačení s nejčastějším označením MPEG (opáčko Motion Picture Expert Group coby standardu digitální komprese, ukládání a přenosu videa) - dalo vzniknout zmíněným MPEG-formátům, protože problém velkých toků patřičně "vyřešilo". řešení editačních možností i kvality videa šlo ruku v ruce s pokrokem, než se dostavil fenomén vysokého rozlišení (se začátkem v HDV-modelu Sony FX1 přes 3,5 sezóny zpět), jejž následují odpovídající SW k jeho úpravám. Nepásková HD-éra ale začala podstatně později - předloni - a její start začínaly takové specialitky, jakými byly Sony UX1-CX6-SR8, JVC HD7-HD3, Panasonic SD1 anebo Canon HG10; a pokračuje pak i v modelech Sony TG3, JVC HD5/6 a třeba Canon HF10/100 či nejnovějších HG20/21. Jděme na naše duo: a začněme kartovkou CX11, jejíž popis se dá stvořit triviálněji díky její jednoduchosti…
Drobnější odrůda větší diskovky má evidentně stejné osazení snímače i objektivu. Odlišnosti od předchůdkyně CX6, jež zde byla představena coby kartová prvotina Sony už před rokem a půl, jsou velmi podobné diskové dvojici SR8/SR12. Rozlišení 1/3,1" C-MOS snímače se tu zvedlo na 5,66MPx (CX6 měla jako SR8 1/2,9" a 3,2MPx) a osvědčený Carl-objektiv také s vestavěným bleskem v prstenci (stejný závit 37 mm) zvýšil koeficient transfokace z 10x/20x (opticky vs. digitálně) na 12x/150x. Shodné pak zůstávají úhlopříčky i body LCD (2,7" a 211,2kPx) a také stejné jsou i míry a váhy: tedy (ŠxVxH) 69x67x129 mm a 370 gramů bez akumulátoru a karty. Musím se znovu a upřímně přiznat, že když tvoříme recenzi na minimálně odlišné přístroje, děláme to především pro jakési dodržení kompletnosti našich-vašich stránek. Pokud tak totiž neučiníme, kontaktují nás čtenáři, proč se nepsalo o té či oné novince, by právě rozdíly těch "nových" modelů jsou mnohdy vyčerpatelné klidně drobnou aktualitou. Když jsme ale takto popsali (například) Panasonic S100 a o rok nato i S150; a pokud jsme podle této logiky loni věnovali prostor HV20 i HV30 - a příkladů by se našlo mnohem víc - dokonejme onu stejnost (anebo jen podobnost?) až do konce. Takže dodám, že i třebas akumulátor je shodně dodáván coby větší Li-ION-typ NP-FH60…
Držení, ergonomie a ovládání maličké kartové kamerky odpovídá téměř beze zbytku loňským popiskám kartové prvotiny CX6. Rozdíly si laskavý čtenář vyhledá a přečte v dalším průběhu dvoj-recenze, což se dá (doufám) pochopit po zopakování logiky: CX11 je prostě jen menší a levnější sestrou SR12ky; a totiž (takřka) JEN díky absenci HDD. Kosmetické rozdíly vyjmenuji pro jistotu hned, abych nemohl být nařčen, že jsem si stroječky neporovnal: první z drobností je VSTUP USB, což by mělo znamenat možnost zálohování na HDD kamery. Hned jsem si to vyzkoušel a (světe nediv se :-D) jde to; a navíc s volbou směru, kam ukládat data (disk-karta): je tu tedy mimochodem veliká fleška pro jakékoli digitální soubory; a s objemem až do volné kapacity na vestavěném harddisku kamery. Sluší se poznamenat, že zatímco první řady údajné matky pevných disků v kamerách - tj. firmy JVC - měly právě toto využití disků zablokováno, nedávno ještě aktuální modely (např.) typu Canon HG10 si nechaly klidně nahrát na harddisk jakékoli soubory a odnést je do požadovaného místa a PC. Ale zpět k oněm rozdílům CX11 a SR12: levnější kartovka má "jen" zmíněný 2,7" LCD, zatímco dražší SR12 má impozantní LCD s úhlopříčkou 3,2" a celkem 921,6kPx. Ostatní rozdíly čtenář najde v textu sám, prvotní "nabušenost" SR12ky o 120GB HDD a hledáček je jasná. Před odchodem k prohlídce diskové kulturistky si ještě připomeňme, že obě brunetky mají (účinný!) OPTICKÝ stabilizátor, jenž mi logicky umožnil pořídit vzorky SR12 z ruky…
Sony HDR-SR12 není příliš věrnou kopií předchůdce SR8, což je vidno především v jiném uspořádání manuálních prvků na přední části stroje. Rozměry (Š-V-D) 83x76x138 mm ani hmotností 560 gramů se příliš neliší (SR8 měl 75x81x144 mm a 530g), ale osazením už ano. Paradoxně menší C-MOS-snímač má úhlopříčku 1/3,1" a celkem 5,66MPx (u SR8 to bylo 1/2,9" a 3,2MPx), objektiv s optickou stabilizací navýšil koeficient transfokátoru na 12x opticky a 150x digitálně (Osmička to měla 10x/20x), průměr závitu objektivu pro doplňky zůstal 37 mm. Výklopný LCD-panel (parametry zmíněny výše, SR8 měl pouze 2,7" a 211,2kPx!) je stejně jako u všech amatérských videokamer Sony už 6. rok dotykový, ale na rozdíl od nižší diskovky SR10 je doplněn barevným hledáčkem s výklopným okulárem, jenž má shodně jako loni 123,2kPx. Abych čtenáře opět příliš nenudil podrobným popisem (tj. SR8čce) podobného stroje, odkážu jej podesáté na více než rok starou recenzi své tehdejší kolegyně a mrknu se s fandy oboru pod sukýnku popisované brunetky. V současnosti největší kapacitu vestavěného harddisku 120GB sice už dnes nabízí víc konkurentek, ale v rozměru 1,8" (opáčko: stolní PC mívají 3,5", notebooky 2,5" a kamery právě těch 1,8") jde stále o obdivuhodné číslo…
Držení fešné kamery je klasické: tedy s pravičkou podvlečenou pod zápěstním řemínkem a na dosah prstů s patřičnými ovládacími prvky: hlavním vypínačem je jakási posouvací kolíbka, jejímž dalším účelem jsou volby mezi režimy nahrávání-přehrávání a focení. Stěžejním a dosti pozitivním prvkem pro manuální ovládání je zde stříbrný váleček v levé přední části kamery přímo pod objektivem: tady se dá řídit některá z předem navolených funkcí. Vyzkoušel jsem z nich všechny 4 možnosti a jako pomocníka dotykáče hodnotím onen váleček VELMI kladně. Na bezdotykových systémech ovládání - resp. běžných tlačítkových u konkurence - jsem si dovoloval připomínkovat právě nutnost odklápění displeje kvůli volbě manuálů (myslím tím častý požadavek zpřístupnit ovládací joystick); a zde musím daktyl-LCD trošku omluvit, by tenhle samotný neuznám (nejspíše :-D) jako vyhovující NIKDY. Honem ke zmíněným čtyřem volbám: vedle ručního ostření (od minima po nekonečno) je tu volba expozice (plynule od zesvětlení do tmy), korekce AE a balance bílé barvy (obě tyto dvě zmiňované ve 4 stupních nahoru/dolů). Doplním informaci k plošce OSTřENÍ - tedy, že ji lze zvolit i BOD. neboli bodově a TELE MAKRO čili se schopností ostřit i zblízka s najetým transfokátorem; a vrhnu se teď na odstavec se svými ALE…
Šílenost bloudění v nepřehledných nabídkách na ploškách dotykového LCD-ovládání doporučuji všem vyzkoušet před případným nákupem jakékoli kamery z amatérského ranku slovutné firmy Sony: například nastavení voliče manuálů najdete "jednoduše" po stisknutí plošky domku, stisknutí plošky NASTAV. PRO FILM, navolení třetí stránky z dalších ze čtyř podnabídek a stisknutí povelu NASTAVENÍ VOLIčE. Posledním z kroků už je "pouze" dokončení volby ze zmíněných čtyř možností manuálů (a můžu utírat displej). Úžasně (NE)praktické, dětsky (ne)jednoduché a infarktově umrtvující, mám-li s (přebytečnou) diplomacií vyjádřit své pocity nebohulibé z brutality daktylové (:-D). Ta kamera totiž působí na první úchop a první dojem tak fešně vymakaným dojmem a profesionálním zpracováním, že jako dlouholetý fanoušek oboru a někdejší fanda firmy Sony téměř slzím. To ale musím potlačit před dalšími dojmy - zkusme vlastní práci se strojkem. Příjemným něžným pocitům (pardon, dámy, já se tu bavím o kamerách :-D) z ovládání samotné videokamery trošku vzdoruje nemožný hlavní vypínač-volič funkcí, ale dá se strávit. Kolíbka transfokátoru i obě spouště (tj. video- a foto-) jsou jaksi tradičně u Sony konzervativními a nevyvolávají žádné záporné pocity. Všechny prvky fungovaly na 100%, mrkněme na to, co lze popisovanou nádherou (s)tvořit v praxi…
Vlastní práce s poměrně robustní SR12kou nechce jiné postupy ani návyky, než na něž je případně zvyklý běžný amatérský uživatel (rozumějme maloobchodních) videokamer. Strojek se chová standardně, po zapnutí naskočí poměrně rychle (změřil jsem opakovaně asi 6 vteřin) a svému obsluhovateli nepřipravuje pražádných překvapení. Velký snímač se slušnou optikou umí i v tmavých scénách vyloudit dobré výsledky, případný foto-režim je na tom s účinností blesku logicky podstatně hůře (viz
Možnosti připojení SR12 a CX11 jsou dosti podobné. Vyjmenuji a ukážu zdířky u vybavenější verze s diskem a odkážu čtenáře na oficiální české stránky Sony, kde si může ověřit vyjmenované rozdíly na tuti. Už samotná propracovanost různě se posouvajících krytek napovídá, že naše SR12 není levnou slečnou: elegantně je skryto napájení-nabíjení vzadu dole, velmi FEŠNě se posouvá krytka AV a USB na pravoboku vzadu vedle hlavního vypínače, NÁDHERNě jsou tu řešena bočně zasouvací vrátka předních zdířek vpravo u objektivu: červená pro mikrofon, zelená pro sluchátka a mini-HDMI (POZOR: kartová CX11ka NEMÁ barevné dírky pro exterňák a sluchajda). Ale tím rozhodně Dvanáctka CONECT-přednostmi nekončí: pod LCD-panelem nabízí slot na Soňáckou MS-kartu (verze PRO Duo), na spodní straně multi-konektor pro dokovací stanici a pod rozkošně dozadu odsuvnou krytkou je i speciální (protože ne univerzální) botička na doplňky. Drobným zklamáním pro "podvodní fanoušky sportu a kultury" (tedy nikoli podvodníky, ale potápěče :-D) by mohla být absence speciálního rozhraní LANC (např. podvodní pouzdra atd.), ale tohle má Sony vyřešeno srduženou AV-zdířkou; a pro většinu z nás - bez sebevražedných sklonů - by šlo o zanedbatelný nedostatek…
Galerie Videosnímků a Fotografií s Videoklipem. častější ze čtenářů (možná) oceňují, že se v recenzích snažíme nabízet nejrůznější témata a (pokud možno) bez častých opakování. Dnes jsem vybral (doufám) zase cosi neotřelého a zajímavého; a to (vesměs) z návštěvy krásného a obdivuhodného jezdeckého areálu u Prahy. Zleva doprava je tu tedy nejprve drobný klip, jenž má sice délku pouze 10 vteřin, ale se svou velikostí 9MB opět přispěje k placení za nadlimitní stahování dat z našeho serveru (pro čtenáře není žádná obě dost velká :-D). Volil jsem z více pořízených videí se zvířátky a kvalitu přikládám záměrně slabší, aby se hledači ukázek mohli mrknout na víc muziky (potažmo videa) za jedno stáhnutí. Vyzkoušeným přehrávačem je, jak už jsem zmiňoval vícekrát, Nero SHOW TIME, jenž je součástí vypalovacího SW-balíčku a jaksi automaticky doladí i potřebné kodeky pro HD-videa. Krásný vlčák měl na pacce rukavičku po drobném zranění a kupodivu se jí nijak nesnažil zbavit. V tmavé hale se ale blesk kamery na větší dálku příliš nechytá, jak jsem zmiňoval výše. Následují kvartet Videosnímků (novicům zopakuji, že tohle slovo používám pro tzv. mrtvolky vytažené z videa) s demonstrací rozsahu transfokátoru a trio fotografií v plné náloži, kde hlavně traktor nemá ukazovat fakt, že by byl druhdy vyrobený v Brně, ale naznačit schopnosti mini-blesku v obtížném nasvětlení, s tím, že poslední obrázek je zmenšenou koláží k opětovné ukázce rozsahu přiblížení; Brňané budovu poznají rychle. To, že PC-myška umí se snímky mnohé, je zmíněno nad odstavcem…
Konkurentky a doplňky. Vezmu-li současnou produkci HD-videokamer abecedně, myslím, že seriózní konkurenci tvoří tomuhle duu především Canon, zatímco JVC nebo Panasonic si hrají buď více na vlastním písečku anebo investují do jiných oborů (posledně jmenovaný producent je už nějaký čas světově prvním v plazmových TV). Firma Canon nabízí jak VELMI vyspělé kartové kamery řady HF10-100, tak i nedávno nastoupivší dvojici HG20/21, u níž si může právě poučenější laik volit podobně odlišnou výbavu, jak to nabízí Sony ve své diskové řadě s modely SR10-SR12. Victor (čili JVC) sice nabízí alternativy k diskovým řadám zmiňovaných producentů, ale s hledáčkem nemá po obřím propadáku HD7 nic a kartový sortiment po druhdy úspěšných začátcích typu MC200/MC500 pro jistotu neobsazuje takřka vůbec (aspoň současná MS100 to určitě nezachrání). Jak si asi povede v rozbouřených karto-vodách světově první hledáčková kartovka Panasonic SD100, uvidíme po recenzi a následných obchodo-číslech. Z příslušenství, jež by stála za zmínku, navedu čtenáře k doplňujícím akumulátorům - tedy k základnímu v sadě - na českých stránkách (Sony totiž nerad univerzální). O jiných ze všech možných věciček napíšu (drze) pouze tolik, že jsou buď předražené (mikrofony, stativy či nabíječky) anebo jejich účelnost příliš neodpovídá úmyslu (světla, filtry)...
Nějaké hodnocení majstrštyků podle názvu mé recenze? Měl jsem v rukou dva nádherné příspěvky do pomyslné pokladnice tzv. královny spotřební elektroniky (nazývám si tak videokamery) a musím zopakovat, že jsem měl fakt tu čest s hraběnkami tohoto ranku. Vypracované, vybavené a i nadmíru funkční brunetky Sony CX11 a SR12 se liší hlavně dvěma z hlavních detailů, jež potenciální uživatel (ne)požaduje: tedy vestavěným harddiskem a hledáčkem. Nebudu posté vyjmenovávat, proč bych nechtěl na furt kameru bez hledáčku a nebudu potisící opakovat své (zatímní) názory na AVCHD, respektive NEPřEKONATELNOST staré-dobré čtvrtpalcové pásky; přinejmenším v archivaci záznamů. Chci napsat na závěr, že potenciální uživatel coby hledač své budoucí videokamery není zdaleka tak stádovou bytostí, jak by asi tento výrobce chtěl - resp. s jakou vehemencí tlačí svou káru s daktyl-displeji a nekompatibilními kartami - nebo jak by asi na 100% vyhovovalo nejmenované politické síle se dvěma stejnými písmeny v názvu. To není (tedy nemá být!) o politice, to je spíš mnohem víc o dobrém pocitu: denně si píšu se spoustou lidí, kteří chtějí "jen" poradit nebo třeba i koupit kameru. Jsem moc rád, že radím v oboru, který není o tupých strojích, jakými jsou třeba lednice nebo žehlička, ale že jde o VIDEOKAMERY, které mají přece jen svou vlastní duši, by někdy svéhlavou. Ono mít či nemít dobrý pocit z vlastní práce a být či nebýt stádem je to, oč tu kolikrát běží - asi mi mnozí z vás rozumíte. HOWG…
A na závěr: po vstupu Honzy do firmy jsme zvyklí přidávat vtípek, dodržme to i dnes: Víte, proč mají 4procenáci štěstí? Protože i to štěstí se k nim bojí otočit zády…
Technické parametry Sony HDR-CX11 - na stránkách českého zastoupení Sony
Technické parametry Sony HDR-SR12 - na stránkách českého zastoupení Sony
Fotodokumentaci pomohl nachystat můj nejmladší kolega: Jan Holub
Dvě z mnoha krásných videokamer dneška rád přiblížil: Petr Jelínek..
Za upozornění na chybky všem spřízněným předem děkuji (klikněte).
Bleskovka: News from Panasonic!
Zobrazeno 13670 x,
naposledy 9. 5. 2025, 19:15
Zobrazeno 7121 x,
naposledy 9. 5. 2025, 19:32
Zobrazeno 5635 x,
naposledy 9. 5. 2025, 19:42
Zobrazeno 4961 x,
naposledy 9. 5. 2025, 19:42
Srovnávání 9: A Fotky HNED...?
Zobrazeno 2108 x,
naposledy 9. 5. 2025, 19:17
Poslední komentáře