HD-láce na úrovni? Canon HF-M a HF-R!

Začněme levnějšími prcky s elektronikou HF R106÷18:

Úvod Správce-editora. Tradiční odstavec souvislostí dnes nahraďme jen několika odkazy na podobné mašinky. Recenzovali jsme totiž (je stále nabízený) model JVC HM200, levnější kartovky od Sony (ty jsou právě obměňovány novinkami), úspěšný Canon HF200 i s pouzdrem (oboje pravděpodobně doprodáno) nebo miniaturní Sony TG7 (tu máme zatím stále skladem). Firma Panasonic tu byla zastoupena dvojicí SD10/20, JVC nabízí (také stále aktuální) HM400 a Nejvyšší amatérský Canon HF S21 už zmínil Honza. Předávám mu slovo.
Nejprve se budeme věnovat nižší řadě HF R. Ta vznikla jako reakce na loňské levné Full HD kamery ostatních výrobců - hlavně firmy Panasonic - a vyplňuje mezeru nabídky Canon v cenové relaci těsně nad 10ti tisíci korunami. Celou řadu tvoří 4 modely HF R106, HF R16, HF R17 a HF R18, přičemž nejlevnější HF R106 je čistě kartová kamera, do níž je třeba nějakou SD nebo SDHC kartu vložit, všechny ostatní typy již mají vestavěnou pamě - 8 GB nebo 32 GB. Jinak se ovšem jednotlivé modifikace po technické stránce vůbec neliší, mají stejný tvar, rozměry (60 ×64× 124 mm) a dokonce i úplně stejnou hmotnost 270 g. Pro zjednodušení budeme popisovat základní model HF R16, ovšem všechny vlastnosti platí pro celou řadu…

Jak již plyne z rozměrů a váhy, kamery jsou poměrně dosti malé a lehké. Do ruky ovšem padnou dobře, rozmístění ovládacích prvků mi přišlo i pro mou větší ruku bezproblémové. Objektiv kamery má průměr 37 mm, bohužel však nemá závit, takže na korekční filtry nebo předsádky může případný zájemce zapomenout. To je při relativně malé šířce záběru, 40 mm v přepočtu na kinofilm, trochu škoda, širokoúhlou předsádku by jistě mnoho zákazníků ocenilo (jen malá poznámka editora: vzhledem k cenové kategorii by se ale velký prodej k této lowend-kategorii nedal čekat). Na druhou stranu předsádka Canon v tomto průměru pro Full HD modely stojí 4 tisíce, což by bylo i více než třetina ceny kamery. Naopak příznivci velkého přiblížení jistě ocení dvacetinásobný optický ZOOM. Světelnost objektivu je v závislosti na využití transfokátoru od 1.8 do 3.6. Za objektivem se skrývá snímací čip CMOS o úhlopříčce 1/5,5 palce a zajímavým rozlišením 2,39 milionu obrazových bodů. To vše doplňuje elektronický stabilizátor obrazu pro omezení roztřesení snímaného obrazu…

Výbavy kamer řady HF-R jsou poměrně chudé. Kromě zmiňované absence závitu objektivu chybí i blesk nebo sáňky pro externí příslušenství. Přístroje mají vpředu pod objektivem umístěny vestavěné stereo mikrofony, vedle objektivu čidlo automatického ostření, naopak v zadní části se pak nachází všechny přípojky. K propojení s PC využívají videokamery mini USB konektoru, k Full HD televizorům mini HDMI nebo komponentní výstup, ke standardním televizorům 3,5 mm jack a poslední konektor slouží pro připojení videokamer k externímu zdroji elektrické energie a případnému nabíjení akumulátoru uvnitř těla kamery (nabíječka baterie je tedy tzv. vestavěná). K celé řadě je v pořizovací sadě od výrobce dodáván AKU-článek s označením BP-2L5 a kapacitou 530mAh, který se zasouvá zespod do šuplíku ve stroji. Toto umístění zabraňuje využití zdrojů energie s větší kapacitou. Pod stejnou krytkou jako baterie se ukrývá ještě slot pro paměovou kartu, jíž je u všech novinek již zmíněný typ SD/HC…

Ovládání přístrojů zůstalo stejné jako u loňských modelů. Kamera má vedle displeje na výklopném panelu umístěn joystick, kterým se ovládají prakticky všechny manuální funkce a nastavení v menu. To je samozřejmě přeloženo i do českého jazyka. Mezi zajímavými funkcemi nechybí Face Detection (Rozpoznání tváře), „Přednatáčení“ nebo manuální nastavení úrovně mikrofonu. Typy s vestavěnou pamětí (HF R106 tuto funkci nenabízí) mají nově zabudovanou funkci automatického přepínání ze zaplněné pevné paměti na kartu a hlavně velezajímavý převod z vysokého rozlišení (AVCHD1080) na standardní (MPEG2 coby 576). Ten probíhá v přehrávacím režimu, v kameře je potřeba mít kromě záznamu nahraného na vestavěné fleš-paměti ještě prázdnou paměovou kartu. Konverze pak probíhá v reálném čase, tj. půlhodinový záznam se přepočítává půl hodiny. Ale je zjevné, že i v dobách rozmachu vysokého rozlišení by tahle funkce mohla být jednou z pobídek potenciálním kupcům…

Co se týče nahrávání, s kamerami se pracuje dobře. Ovládání je jednoduché, intuitivní, přístroje samozřejmě nabízí plně automatický režim, ve kterém se dá jak nahrávat video, tak i fotit. Videozáznam má za dobrého světla velice dobrou úroveň, oproti vyšším modelům dosahuje datový tok „jenom“ 17Mbps, což ale v praxi prakticky ničemu nevadí, jedinou drobnou vadou je „pouze“ elektronická stabilizace obrazu. Při širším záběru funguje velice slušně, ovšem při plném dvacetinásobném přiblížení je opravdu velice obtížné udržet obraz klidný. Větší problém samozřejmě nastane při natáčení v interiérech. Díky malému čipu začne obraz poměrně brzo šumět. Focení s těmito kamerami je vyloženě okrajová záležitost. Kamery nemají blesk, nemají ani speciální foto-režim, takže zaznamenávání statických snímků probíhá pouze přimáčknutím tlačítka PHOTO v klasickém nahrávacím režimu. Navíc kamery HF R oproti vyšším modelům neumí fotit zároveň s nahráváním videa…

Šup na dražší verze s optickou stabilizací HF M306÷31:

Vyšší řada HF M navazuje, jak již bylo řečeno, na loňské úspěšné modely HF200, HF20 a HF21. Tvoří ji tentokrát „jen“ tři modely s názvy HF M306 bez vestavěné paměti, HF M36 s 8 GB a HF M31 s 32 GB tzv. fleš. Všechny tři kamery mají jeden slot na paměové karty typu SD nebo SDHC. Velikostně zůstaly kamery prakticky stejné, rozměry nových modelů jsou shodně 68 × 63 × 123 mm, na váze přibraly pouhých 20 g na výsledných 340 g. Stejné zůstalo i základní osazení kamery, tedy objektiv a snímací čip. Pro pořádek jej tedy zopakujme z loňské recenze HF200 pana Jelínka: „Osazení vnitřností tvoří 1/4" C-MOS čip s 3,89 milionu obrazových bodů a objektiv CANON HD VIDEO LENS s 15násobným optickým přiblížením a nadto volitelně funkcí 60x/300x digitálního zvětšení. Přepočet na kinofilm činí průměrných 39,5-592,5 mm, průměr závitu je 37 mm.“ (Editor PJ: tu citaci si sem dosadil Honza sám - by vyhlíží kapku nestandardně - ale u nás je i po NÁDHERNÝCH volbách svoboda psaní (:-D), takže jsem mu do toho nezasahoval)…

Mezi zásadní novinky vyšší modelové optik-řady 2010 patří nepochybně nový dotykový displej, který má úhlopříčku 2,7 palce a rozlišení 211 tisíc pixel. S tím je samozřejmě spojen i celý nový koncept ovládání. Z výklopného panelu zmizel joystick, tlačítko FUNC bylo nahrazeno novým s popisem POWERED IS. Celé hlavní menu se ovládá dotyky do displeje, přičemž v automatickém režimu se na obrazovce objeví pouze tlačítka pro transfokaci a spouš. V manuálním režimu je v levém horním rohu zobrazen symbol funkce, jehož stlačením se zobrazí rychlá nabídka často používaných funkcí. Mezi ně patří například ruční ostření a nastavování expozice, které se dá provádět přímo dotykem na patřičný objekt, jak to již známe z videokamer Sony. Novinkou u letošních modelů je AGC limit, který dovolí podobně jako u poloprofesionálních a ještě vyšších strojů omezit automatický zisk kamery v šeru a tím zamezit vzniku nadměrného šumu v obraze samozřejmě za cenu tmavšího obrazu. Kapku více by mohla naznačit naše tradiční Galerie ukázek…

Rozkliknutím tlačítka s nápisem MENU se zobrazí na displeji kompletní nabídka, ve které se dá nastavovat od rychlosti zoomu, přes nastavení paměti pro nahrávání videa a foto (platí pro modely s vestavěnou pamětí) až po nastavení kvality videozáznamu. Stejně jako už i loňské typy mají novinky maximální datový tok 24Mbps. Funkce, které jsme zmiňovali u nižšího modelu, jsou i zde samozřejmostí, navíc kamery dovolí nastavit ručně clonu nebo závěrku. Další novou funkcí je mechanický - my mu tedy spíše říkáme optický - stabilizátor obrazu. Videokamery standardně využívají dynamický optický stabilizátor, který omezuje běžné chvění ruky a otřesy způsobené chůzí. Při plné transfokaci je pak vhodné využít právě tento „mechanický“ stabilizátor, který se spouští přidržením tlačítka POWERED IS vedle dotykového panelu a obraz opravdu doslova zastaví (poznámka Správce: optická stabilizace je ostatně někdejší patent firmy Canon, a to dokonce už z konce 80. let, prvně byl osazován do fotoaparátů). Modely s pevnou pamětí umí stejně jako nižší řada komprimovat záznam z AVCHD do MPEG2…

Výbava vyšších modelů je o poznání lepší než u modelů řady HF R. Kamery mají v přední části blesk k pořizování statických snímků (fotografií), účinnou LED diodu pro přisvícení videozáznamu, vestavěné stereo mikrofony a ještě čidlo automatického ostření. Pod zápěstním řemínkem za gumovou krytkou je mini USB, mini HDMI a konektor komponentního výstupu. Pod výklopným panelem se dá snadno objevit slot pro paměovou kartu a zdířku pro 3,5 mm jack AV výstupu. Ke kamerám jsou dodávány na rozdíl od nižších typů akumulátory BP-808 s kapacitami 850mAh, které mají vydržet přibližně 105 minut práce v terénu. Nabíjí se přímo nasazené zezadu na videokamerách - na rozdíl od nižší řady HF-R - a dokoupit se dají i silnější akumulátory BP-819 a BP-827 (link na náš Šopík s jejich nabídkou a vyobrazeními). V krabici s pořizovací sadou mají popisované mašinky dále přibaleny síový adaptér, propojovací kabely, dálkové ovládání a software pro základní úpravu záznamu. Vše podstatné by měly doplňovat přiložené obrázky, jež tu máme (info novicům) už osmý rok nataženy na serveru ke zvětšení…

Galerie Videosnímků (políček vystřižených z videa) - odstavec editora PJ. Protože je (nejen) na našich stránkách AVCHD-ukázek (tj. videí) už dost, mrkněme s Honzou na rozdíly popisovaných novinek oproti vyššímu standardu HF S, z nějž jsme při neustálých výpadcích dodávek měli pro malé otestování pouze doprodávaný typ HF S100 (shodný objektiv i snímač s úspěšnou HF S21 garantujeme). Nejprve se tedy přesvědčme, jak výrazný rozdíl je mezi detaily z videa dražší varianty HF S: zleva doprava jsou snímky z videí HF S100, následuje HF M306 a třetí je HF R16. Pro názornější porovnání doplňuji výřezy z plné kvality Videosnímků, které se bohužel Honzovi nepodařilo zachytit identicky, respektive vystřihnout stejně ostře: HF S100 - HF M306 - HF R16. Druhou trojici tvoří výřezy z klipů s jedním z našich firemních autíček (mazlíkem :-D): opět HF S100 - HF M306 - HF R16. Pro třetí tří-srovnání si Honza zaranžoval v zadním traktu naší prodejny tmavou scénku s lokomotivou ze stavebnice Lego: Videosnímky z velmi slabého osvětlení jsou na kliknutí opět pořadí HF S100 - HF M306 - HF R16. čtenář vidí, že nejnižší typ produkuje s podstatně vyšším auto-ziskem výrazně šumící obraz, ale i tak je obraz podmínečně použitelný…

Držení kamer je opět pohodlné a bezproblémové. Díky trošku větším rozměrům a váze oproti nižším modelům padne řada HF M trochu lépe do ruky a uživatel má větší pocit stabilnosti. K té pomáhá i optická stabilizace, pracující velmi dobře, při plném přiblížení a zapnutí tohoto antitřesu se dá po krátkém tréninku opravdu dosáhnout téměř dokonalých obrázků. Kvalita záznamů v dobrém světle není oproti HF R nijak zásadně lepší, snad jen díky vyššímu datovému toku se rychlejší pohyb může jevit ostřeji. V interiérech rozdíl mezi řadami výrazně vzroste, větší snímací čip vyprodukuje výrazně méně šumu a jasnější obraz. Zásadní rozdíl je také při pořizování fotek. Zatímco kamery HF R neumí pořizovat statické snímky zároveň s nahráváním videa a díky malému rozlišení a absenci blesku je foto-režim pouze náhražkou, řada HF M se dá využít jako plnohodnotný fotoaparát. Focení snímků v plné 3megapixelové kvalitě přímo při zaznamenávání videa klidně i na stejnou pamě je samozřejmostí. Uvedené 3MPx bez problémů pro běžné fotografování stačí a blesk jistě napomůže kvalitě snímků i za zhoršeného osvětlení. Další výhodou oproti nižší řadě je botička pro příslušenství v horní části kamer. Díky ní se k nim dají připojit mimo nemnoha jiných externí mikrofon DM-100 nebo dokonce 5.1-model SM-V1. Přizpůsobení na běžnou rozteč lyžin pro doplňky s tzv. univerzální roztečí umí námi vyráběná redukce…

Canon pro letošní rok rozšířil nabídku Full HD kamer o nejlevnější řadu a tak dal zákazníkovi možnost volby, podle jeho finančních možností. řada HF R přináší kvalitu Full HD za cenu těsně nad deseti tisíci korun. Případný zájemce musí samozřejmě oželit lepší snímač a některé drobnosti, ale rozhodně se v rámci HD-trendu bude jednat o lepší investici než do modelů ve standardním rozlišení. U řady HF M pak případný zájemce dozajista ocení kvalitní optiku a snímací čip, kvalitní zpracování i výrazně větší možnosti manuálních nastavení. Nové ovládání přes dotykový displej je poměrně rychlé, i když nemusí každému vyhovět (profíkům by jistě nesedlo). Ovšem z našich zkušeností vyplývá, že spousta skeptických zákazníků, která byla dobou donucena k nákupu kamery s dotykovým ovládáním, si na tento způsob zvykla, ba dokonce si jej i začala pochvalovat. A komu by nevyhovovala ani jedna z dnes recenzovaných možností, tomu zbývá na výběr ještě nejvyšší řada HF S, o které psal nedávno pan Jelínek…